The Nights/Cameron Dallas

49

Druhý den ve škole jsem se nemohla na nic soustředit. Všechno mi padalo z rukou o vyučování jsem nedávala pozor a jenom přemýšlela nad slovy svého kamaráda. U jedné strany na mě volala minulost a říkala co mi provedl a že bych mu věřit neměla, ale na druhé straně byl Alexander a jeho příběh a myšlenka, že by to Cameron mohl myslet vážně. Nastal do mě několikrát rejpala a George po mě furt koukal. Jakoby mi tím pohledem mohl protrhnout hlavu a všechny myšlenky by mi tak vyletěly ven a on by je mohl pochopit. Hayes o matice se mě ptal zda se něco děje, ale já jenom zakroutila hlavou s úsměvem na tváři. Moc mi nepomohlo, když jsem Camerona viděla ve škole. Ještě, že je úterý a já nemusím na trénink. Ze školy a oběda, který jsem strávila v tichosti, jsem zamířila rovnou domů.
"Co sis zase zapomněl?" zasmál se dost dobře známý hlas a já protočila očima.
"Ahoj" řekla jsem nazpět a vešla do kuchyně. Na to konto se na mě Cameron podíval a zrudl. Já nad tím jenom zakroutila hlavou.
"Promiň" pípl a já jenom mávla rukou. Přišel mi tak nějak zranitelný.
"Neomlouvej se, je to dobrý" zasmála jsem se. On mi sklonil hlavu a podíval se na linku. Cosi krájel.
"Co vytváříš?" zeptala jsem se. Jeho tvář se rozzářila jakoby byl šťastnej, že na něj vůbec mluvím.
"Našel jsem recept od babičky, pokouším se vařit" řekl nadšeně.
"Tak ať nám nevyhoří kuchyň" zasmála jsem se a on se ušklíbl.
"Nechceš mi pomoct? Můžeš krájet" zeptal se a já jsem pokrčila rameny. Ukázal na hromadu zeleniny. Sundala jsem si batoh a odhodila jsem ho do rohu svého pokoje a pak si sundala ještě bundu a šla za ním.
"Co to je za recept?" zeptala jsem se když mi uvolnil místo.
"Pomoct mi nakrájet a uvidíš" řekl mi a já jsem se ušklíbla.
"Jak to šlo ve škole?" zeptal se mě a tím mě zaskočil. Nějakou dobu jsme spolu už nemluvili. A mě osobně se to zdálo jako věčnost.
"Moc jsem nevnímala" přiznala jsem a on se na ně podíval.
"Celej den jsem přemýšlela" dodala jsem.
"Nad čím?" zeptal se mě a já jsem si vzdychla. Nemůžu mu říct, že nad ním a Alexandrem.
"Nad jedním klukem, kterého mám moc ráda" řekla jsem popravdě. Jeho úsměv se prodloužil. Možná tušil, že se jedná o něj.
"Povíš mi o něm něco?" zeptal se mě a já jsem se usmála. Jsem ráda, že spolu tak nějak vycházíme.
"Ráda" řekla jsem nakonec a pustila se do krájení.

Christina