The Nights/Cameron Dallas

5

Pravidla

Odemkla jsem dveře bytu. Odhodila jsem své tenisky na obrovskou hromadu bot. Prošla jsem kolem Camerona a hodila svůj batoh od dveří do své postele a zase šla zpět. Cameron se ušklíbl, když jsem postavila vodu na kafe a opřela se o linku.
"Co?" zeptala jsem se a on se zasmál, tentokrát nahlas.
"Poslyš, ty a já nebudeme kamarádi, to ti je doufám jasné" řekl a já prokroutila očima.
"Bylo mi hned jasné, že nejsi nějak přátelskej" ušklíbla jsem se.
"Pamatuj, že tohle je trochu i můj byt. Sestavíme si pravidla" řekl a na prstech zvedl palec, jakoby neuměl počítat. Hah, však zřejmě neumí.
"Zaprvé, nebudeš mi lézt do pokoje, zvláště, když tu budu někoho mít k tomu se váže druhé pravidlo.
Zadruhé, o tom, že tu mám návštěvu nechci slyšet ani slovo" řekl a já se zasmála.
"Jakobych chtěla komentovat to, že si sem budeš vodit holky na šukačky" řekla jsem.
"Zatřetí, nechci slyšet fňukání, nechci vidět slzy, pokud ti nějakej klučina zlomí tvý srdíčko jsem ten poslední co o tom chce vědět.
A nakonec začvrté, nesnaž se na mě mluvit, my dva spolu budeme mít možná tak dvoumetrový odstup" řekl mi a já pokrčila rameny. Jakobych se zrovna jemu měla svěřovat s mými bolístkami a Jakobych na něj chtěla promluvit.
"Hej vy dva, nesežrali jste se?" ozvalo se bouchnutí dveří a já se podívala na Alexe, který byl v basketbalovém dresu.
"Hraješ basket?" zeptala jsem se ho. Alex se zasmál.
"Za školu, hrajeme: já, Cameron, Jacob, Hayes a Nash" řekl mi a položil si tašku co měl přes rameno na stůl.
"Však ani neví kdo to je" zasmál se Cameron a já se zamračila.
"S Hayesem sedím o matice" oznámila jsem. Vlastně jsem si sama nebyla jistá, jak to teď je s naším pořádkem v sezení. Třeba budu pokaždé sedět s někým jiným. To dva po sobě hodili zvláštní pohled a Cameron vstal ze židle.
"Dneska přijde Caroline" oznámil ještě předtím než vlezl do uličky s pokoji.
"Dneska přijde Caroline" udělal Alex ten nejvíce pisklavej hlas co dokázal.
"Ten kluk je trochu děvkař, Caroline je jediná holak o které slyšíme pravidelně alespoň jednou do týdne" obeznámil mě a já se nadechla. Caroline. Jasně ta blonďatá holak z roztleskávání.
"A kdo je vlastně ta Caroline" pokusila jsem se zjistil více informací. Zatím jsem si o ní udělala vlastní mínění.
"Ta holka je ve stejné třídě s námi a má bohatého tatínka, myslí si jaká je královna školy, ale zatím je na první příčce jenom v žebříčku "s kolika jsem byla v posteli" a "život mi nadělil prsa a prdel, ale na mozek zapomněl"" zasmál se a já se trochu uchechtla. Takže moje mínění bylo správné.
"Děláš kafe? Uděláš mi taky prosím?" zeptal se když zahlédl můj hrnek a já s úsměvem přikývla a natáhla se po dalším hrnku.

Christina