Krupobití-Ironfrost/Frostiron DOKONČENO

XII.

Tak a je tam kde měl být. Kdyby ho sem Tony odvezl už na začátku, nemusel by se zamilovat. Bylo však pozdě tak uvažovat.

Jeho zelené oči se upřeli na bílou stěnu, snažil se najít jakoukoliv malou chybičku, nějakou šmouhu, však stěna byla krásně bílá, neposkvrněná, jak duše novorozeněte, tak bílá, jakou nikdy Loki nezažil.

Nevydržel to, nervózně se postavil na útlé nohy a strčil si pravý ukazováček do úst. Po té ním přejel po čistě bílé zdi tak, aby zanechal šmouhu. Ta mu vykouzlila úsměv na tváři, konečně vítána změna.

,,Děkujeme, že tu zanecháte DNA, i když způsob je jaksi odporný." Uslyšel za sebou hlas Furyho. Cukl sebou, tohle nikdo vidět nepotřeboval, bůh co čmárá osliněným prstem o stěnu věznice.

Loki se rychle otočil, však když Fury poznal, že se nemá k řeči, pokračoval raději sám.

,,Je tu váš bratr." Poznamenal.
,,Není to můj bratr." Zasyčel Loki jedovatě.
,,Není nic v mém životě a nechci ho vidět." Pokračoval dále, poté se zase otočil na flek, který stále nezmizel, nejspíš tam zůstane déle, než měl Loki v plánu.

,,To ale musíte, protože si vás veme sebou na Asgard." Řekl stále stejným monotónním hlasem. Pak zmizel stejně jak se objevil. Loki praštil naštvaně do stěny, nechtěl ze země pryč a ještě ne s někým takovým.

,,Rád tě vidím, bál jsme se o tebe." Uslyšel za sebou až moc dobře známí hlas.

,,Nesahej na mě, rozumíš! Zasyčel hlasitě a strhl Thorovu ruku ze svého ramene. Tu následně tvrdě odhodil a Thora praštila do hrudního koše. Měl chuť Thorovi moc ošklivě ublížit, však musel se hlídat.

,,Bratře, prosím." Řekl prosebně Thor, pokusil se zopakovat gesto, však Loki ustoupil o krok dál, čímž se úspěšně vyhnul kontaktu.

,,Nejsi. Můj. Bratr."
,,Jsem víc." Snažil se Thor odporovat.
,,Kdysi dávno možná, u mě to tak bylo, nevím jak u tebe, ale teď nejsme nic! A jsem za to nesmírně rad. Nic nás nespojuje, takže mě nech být!" Vyvrátil Loki Thorovi jeho slova a po té se otočil ke stěně, kde svůj odporný flek už nenašel. Popravdě, měl chuť tam ten flek udělat zas, ale teď už nesmyvatelný a to Thorovou krví.

,,Prosím, pojď domů, matka má strach a tady by jsi zůstal v cele do konce života a to je fakt dlouho." Asi měl Thor pravdu, co by tu dělal? Tony sem nesmí, takže by bylo nadmíru zbytečné, ztrácet čas zde, když ho může ztrácet mezi knihami, smutný, sám a se zlomeným srdcem.

,,Dobrá, ale chci jít hned!"

Tak to tu máme, setkání po dlouhé době...

Nechtěné setkání...

Erra∞