Forever Begining (HP - FF)

8.

Druhý den ráno jsem se probudila s úsměvem na tváři a šťastná jako nikdy předtím. Jako každé klasické školní ráno na mě pod schody čekal Tom, ale tentokrát to přesto bylo trochu jiné. Usmíval se na mě ale ten úsměv byl nesmělý. Jako by nevěděl co si má myslet a popravdě ani já to nevěděla. Neměla jsem tušení co si o tom polibku myslet a mám pocit že Tom to měl stejně. ,,Dobré ráno Tesso, jak si se vyspala?" Zeptal se mě s úsměvem. ,,Dobré ráno Tome, vyspala jsem se dobře a ty?" Nesměle jsem řekla. ,,Taky dobře. Jdeme na snídani?" Změnil větu v otázku. ,,Jistě."

Po snídani jsme šli samozřejmě na první hodinu, kterou byly lektvary. Hodina a celý den uběhl neskutečně rychle a já teď s Tomem seděla venku u jezera protože bylo ještě výjimečně teplo. Musela jsem se ho na to zeptat. Zhluboka jsem se nadechla a po očku se na něj podívala. Potily se mi ruce a neustále jsem si hrála se svou sukní. ,,Tome?" Vyslovila jsem potichu jeho jméno. ,,Ano Mary?" Podíval se na mě. Znovu mě oslovil mým druhým jménem. Vždycky když mi tak řekne na chvíli se mi zastaví srdce, protože tak mi říká vážně jenom on a zní to tak neskutečně krásně. ,,Jen... Uhm," polkla jsem. ,,Jen jsem se chtěla zeptat ohledně včerejšího večera..." nervózně jsem dostala ze svého hrdla. ,,Uhm... Včerejšího večera?" Tom zničeho nic znervózněl a odvrátil hlavu. Vůbec se mu to nepodobalo. Vždy byl ke všem chladný a odměřený a já byla jediná co ho kdy viděla smát se.

Ticho bylo neúprosné. Tom mi stále nic neřekl a já se k ničemu také neměla. ,,No..." začal Tom, ,,Já... Políbil jsem tě proto..." zastavil se. ,,Políbil jsem tě protože tě miluju..." zašeptal, ale já ho slyšela. ,,Já... Taky tě miluju Tome," usmála jsem se nesměle a on se na mě znovu podíval. ,,Vážně?" Zeptal se mě nevěřícně. ,,Vážně," usmála jsem se a pak se k němu přiblížila. Naše rty se znovu spojily. Tentokrát to nebyl jen letmý polibek, ale trval snad celou věčnost. Všchny naše pocity se v něm projevily a tak není divu, že když jsme se odtáhli aby jsme se mohli nadechnout neměl ani jedn z nás slova. Na Tomově tváři se vytvořil ten nejnádhernější úsměv a to donutilo k úsměvu i mě. Můj sen se splnil, našla jsem lásku a doufám, že ji nikdy neztratím, protože to je ten nejkrásnější pocit když někoho milujete a on vás miluje nazpět.

Snad se dnešní kapitola líbí a zase za týden!

Vaše TerkaVeverka