Nejsem neviditelná! ✔

16. část

,,Slečno, váše letenka," podala mi mladší žena za pultem mou a Andyninu letenku. 

,,Díky," usmála jsem se a s letenkami a s Andy v ruce jsem běžela za mámou a Zoe, kteří byli u odbavování. Dala jsem jim svůj kufr a máma se Zoe udělali to samý. Šli jsme se projít po letišti, měli jsme ještě dvě hodiny času. Šli jsme pro nějaký pití, který jsme si chtěli vzít do letadla. Každá jsme si vzala jednu flašku a balíček brambůrek a nějakou tyčinku. Přeci jen 16hodin v letadle, to neni málo. Skočili jsme se i podívat po nějakých obchodech. Byli jsme ve Vans store, tak jsme si koupili Vansky a pak jsme si došli na oběd. Byli tam McDonald's, KFC, Čínská restaurace a hromada dalších. My šli do KFC, kde jsem si dala Twister. 

,,Už máme jen půl hodiny." Křikla jsem, když jsme dojedli, popadla Andy, která pila a běželi k místnosti, kde už jsme měli být, jaková ta místnost, kde čekáte na to letadlo. Naštěstí nás tam ještě pustili. Udělali jsme nějaký fotky, povídali jsme si a pak už konečně přiletělo to letadlo, všichni vystoupili a my museli ještě počkat 10minut, dokud to tam neuklidí. Konečně se otevřel tunel k letadlu a my pomalu začali nastupovat. Andy jsem si radši vzala do náruče, aby ji nezašlápli. Podala jsem letušce s nacvičením úsměvem mojí i Andyninu letenku a ta nás poslala na naše sedadla. Bylo to tam rozděleno na tři části po čtyřech sedadlech, takže jsme všichni seděli pohromadě, uprostřed. Na sedadlo, jsem položila psí plenu, kdyby se chtělo Andy čůrat, ale ona je celkem spáč, tak by to mohla prospat.

,,Dámy a pánové, vítejte v tomto letadle, jak už asi víte cestujete do Kalifornie. Let bude trvat přesně 16 hodin. Právě je 16:32 a na letišti v Kalifornii budeme v 6:32 tamního času. Přejem příjemný let." Ozvalo se po letadle hlas pilota a my se rozjeli po rampě. Když jsme vzlétli po letadle byli slyšet oddychy a já si z přiručního zavazadla vyndala notebook a začala koukat na filmy. Vím, že baterie by mi nevystačila, tak jsem si vzala i bezdrátovou nabíječku. Sice by se elektronika poštět neměla, ale dokud nezapnu wifi, vadit to nebude, tím jsem si vtpomněla, že si musim zapnout režim letadlo na mobilu. Vytáhla jsem ho z kapsy, odemkla a nastavila tam ten režim, to samé jsem udělala i na notebooku a dál koukala na Grinche. Miluju ten film. Mamka usínala a Zoe si četla. 

Dokoukala jsem Grinche a bylo sedm. Dostali jsme večeři, což byla sýrová omáčka s těstovinami, světlá bulka, šopský salát a muffin jako zákusek. Letuška nám nabídla pití, máma se Zoe si dali červené víno a já Coca-Colu. Pak jsem si pustila další film, tentokrát Harry Potter- Relikvie smrti 1. část. Asi půl hodiny před koncem se mi zavírali oči. Bylo kolem půlnoci a všichni spali. Zaklapla jsem notebook, který jsem položila do přihrádky na sedadle a zavřela oči, čimž jsem usla.

,,Abby, vstávej." Cloumala semnou Zoe.

,,Hm?" pootevřela jsem oči.

,,Máš tu snídani," usmála se Andy mi vlezla na klín a olízla mi tvář. Prožmoulala jsem si oči, i když jsem byla namalovaná, ale jen málo a zívla jsem si. Předemnou ležel tác na kterém byli dva loupáci, máslo, jahodový jogurt a zelený čaj. Tolik toho nesním, i když mám teď celkem hlad. Pustila jsem se do jogurtu a pak jsem si namazala jdem loupák, dopila jsem čaj, ale loupák se zbytkem másla, jsem si ještě nechala na tácu.

,,Smím odnést vaše tácy?" Přicupitala k nám letuška z vozíkem. Máma se Zoe jí podali jejich tácy.

,,Můj ještě ne, děkuju." Usmála jsem se a pohladila Andy, která dostala granule.

Pustila jsem si Harryho Pottera v tý části, kde jsem to vypla a dokoukala to, mezitím jsem dojedla ten loupák s máslem. Jelikož bylo půl sedmý našeho času, tak zbývali ještě dvě hodiny, tak jsem se ještě koukla na Hvězdy nám nepřály, ale nebyl to moc dobrej výběr filmu, ke konci jsem musela zatlačovat slzy.