Midoriův Alkoholický Víkend - POZASTAVENO

10 🍺 Část - 1

,,Izuku! Snídaně!"

Povzdechnu si a doplazím se do kuchyně. V noci jsem nemohl spát. Neustále musím myslet na Shigarakiho. Správně bych ho měl nahlásit a nebo ho sám zajmout, ale jak bych mohl? M.. Mám ho rád. Nechci stát proti němu.

,,Hej Izuku? Proč nejíš?"

,,Eh? Jo promiň."

Zbalil jsem si věci a vyrazil do školy. No jo! On mě vlastně ten někdo chce kontaktovat ve škole. Musím dát pozor, určitě o sobě nebude chtít dát vědět. Když přicházím ke škole, všimnu si Kachana, jak si to vykračuje mým směrem. Zrychlím krok a dojdu do třídy. Posadím se na místo a chystám si věci na hodinu. Kachan prošel okolo, ale nic neudělal. Co se děje, proč mě nebije? Nebo na mě nekřičí? Váhavě se na něj otočím.

,,Ahoj K..Kachan."

K: ,,Kde jsi včera byl?" zeptal se chladným hlasem.

,,Nebylo mi dobře, tak jsem zůstal v posteli."

K: ,,Jo? No a u koho? U toho zmrda co mi volal na mobil?! Máš s ním něco?!"

,,I kdyby, tak nevím, proč by tě to mělo zajímat." co to do mě vělo?

K: ,,DEK-"

Crrrr začala hodina a já se odvrátil od Kachana. Hhhh co to dělám? Proč ho provokuju? Takhle mi akorát zláme všechny kosti v těle a hlavně pánev. Ne! Nedovolí, aby si mě znovu podmanil, už ne.
Do třídy vstupuje pan Aizawa a začíná hodina. Při obědové pauze jsem se zahradě vyhl obloukem. Nikdo mě před Kachanem neochrání, musím se ochránit sám. Viděl jsem jak byl Shigaraki v baru rozrušený. Měl o mě strach a to právem. Je pravda, že jsem na bezmoc tak zvyklý, že se nebráním. Nechci, aby se musel bát i kvůli mě. Kvůli němu se bránit budu nebo se o to aspoň pokusím.

Když zahnu za roh chodby, narazím do Kachana. Stáhnou se mi zorničky, chci se bránit, ale pohlcuje mě strach. Nikdy jsem ho neporazil a když jsem se jednou pokusil vzdorovat, tak jsem to pak málem nerozdýchal.

K: ,,DEKU! Ty zpropadený šprte! (šťouchl do mě a přirazil ke stěně) Jak si tohle můžeš dovolit?! Copak nevíš, že patříš mě?! Nikdo jiný na tebe nesmí!"

,,N.. Ne Kachan já ti nepatřím..."

Katsuki se napřáhl a pěstí mě praštil do břicha.

,,Ggghh! P.. přestaň! KACHAN!"

?: ,,Hej! To stačí."

Ten hlas znám. To je ten z té uličky. Kouknu se a podle očí jsem si teď naprosto jistý, že to je on.

,,Shinso?!"

Takže to byl Shinso?! Je pravda, že má vynikající quirk na to stát se záporákem, ale stejně mě to docela překvapilo. Měl na tváři svůj klasický chladný výraz. Přišel k nám, chytil mě za paži a vyprostil mě z Bakugova sevření. Bakugo nevěřícně koukal a pak se vzpamatoval. Shinso si mě škubl k sobě a když jsem se podíval nahoru, tak jsem byl svědkem očního souboje mezi těmi dvěmi.

K: ,,Co si myslíš že děláš?! Odejdi hned! Než zničím tohle křídlo školy kvůli šmejdovy jako ty."

S: ,,Midorio pojď půjdeme. Za chvíli bude hodina a po škole půjdeš ke mně."

,,Co? Proč k tobě?"

Tohle se mi nelíbí. Nelíbí se mi jakým směrem tohle směřuje. Proč tohle dělá?

S: ,,Stejně jako včera ne?"

K: ,,Ty.. To ty jsi ten bordel co tu překáží?! Zabiju tě!"

Kachan po nás skočil a Shinso uhnul. Vlastně ho nechal ať mě trefí. Napálil mi pěstí přímo do obličeje. Spadl jsem k zemi. Ze rtů mi skápla ktev. Podíval jsem se na něj.