14

101 1 0
                                    

Byla to nekonečně dlouhá cesta. Nebo mi tak aspoň přišla, byla jsem fakt dost opilá. Josh otevřel nejdříve vchodové dveře,potom jsme se vydrápali pět pater a nakonec otevřel i dveře od svého bytu. Měl velmi krásný byt. Prostorný,vkusný a velký. V kuchyni zapnul rychlovarnou konvici a do hrníčku mi nasypal smrtelné množství kafe a cukru. ,,chceš mě zabít?",,ne,proč? Říkala jsi,že jsi opilá a chceš vystřízlivět ne?",,ano,jsem opilá..",,nebo bys jen chtěla být.",,zatím ještě poznám kdy jsem opilá.",,tak se hned nečerti. Nemusíš to vypít celé. Stačí když se jen napiješ.",,budu ti věřit.",,to je tvoje rozhodnutí." vstala jsem a chtěla se trochu porozhlédnout po bytě. Byl tu i balkón. Sedla jsem si na stůl a pozorovala noční město. Všechno svítilo a jedna část mého mozku mě stále nutila myslet si,že je to jen sen. Právě sedím na balkoně učitele,do kterého jsem byla zamilovaná. Kam se na mě hrabe nějaká Popelka?

Josh & meKde žijí příběhy. Začni objevovat