Nechtěla jsem,aby Josh viděl,že brečím a špatně si to přebral,takže jsem prostě jen mlčela a koukala se z okýnka. Zapla jsem rádio. Hrála Sing with me od JP Coopera. Před barákem mi Josh otevřel dveře od auta a pořád nic neříkal. Odemkl dveře od bytu a já si jen vzala pyžamo zavřela se v koupelně. Slzy jsem nechala volně padat,protože nemělo smysl je zadržovat. Beztak jsem měla obličej celý nateklý. ,,jsi v pohodě?" zaťukal mi na dveře Josh. Nezmohla jsem se na víc než jen jakési brouknutí.
V Joshově triku jsem vyšla z koupelny a rozhodovala jsem se,jestli by nebylo lepší dnes spát v obýváku. ,,Dio!" nával emocí,které jsem pocítila byly silnější než já. Vztek. Zklamání. Bolest. Láska.. Bouchla jsem ,,co?! Promiň,mrzí mě,že k tobě cítím víc,mrzí mě,že ty to neopětuješ,omlouvám se,že jsem se ztratila jak duševně,tak psychicky. Promiň,Joshi!" než jsem stihla zareagovat,byla jsem v Joshově pevném objetí a brečela jak želva.
ČTEŠ
Josh & me
Teen FictionPříběh o nepochopeném vztahu mezi mladou dívkou a starším mužem. Je v tom jen chtíč? Mohou se do toho všeho zaplétat city a emoce? Nebo je to kvůli společností,která podobné vztahy či aféry netoleruje a tvrdí,že buďto je mladá dívka zlatokopka,nebo...