IT Ve vylepšeném vydání

18. PŘESKOČILO VÁM?!

Známe vás z knihy a filmu..

,,Kurva cože?!!" Zařval Richie.
,,Vám asi normálně hrabe" zvýšil hlas Stanley.
,,No m-m-m" zakoktala jsem se.

,,Je mi jedno, co jste zač, ale jedno vím jistě.. JEBE VÁM!!" zařval Richie.
,,Richie, uklidni se" zkoušel ho uklidnit Eddie. ,,Ne Ede, já nebudu v klidu"
,,Loserové se hádaj?" Zeptal se ten nejvíc nenáviděný hlas. Bowers si to k nám kráčel i s nožem.

,,Kurva.. ZDRHEJTE!" zařvala jsem a všichni se rozutekli do stran.

První zásadní chyba.

Schovala jsem se do nedalekého lesa za stromy. Začalo pršet a já si nechala bundu na lavičce, kde jsme seděli, takže mi začala být zima.

Břečela jsem..

Chápu je.. myslí si, že jsme blázni. Že jsme zralé do blázince.
Jsi fakt kus idiota, Natálie!

Jen jsem tam seděla, brečela a přemýšlela nad tím, jak jsem všechno posrala.

Pohled Billa
To jsme jen ve filmu? Jsme jen v jejich hlavě?!

Právě jsem doběhl domů. Padl jsem do postele. Venku pršelo..

Ne, byla bouřka.
Hromy a blesky byly slyšet i vidět po celém městě.

Kde je Carol a Natall? Zeptalo se mně svědomí..

Byl večer, a já z přemýšlení usnul.

Pohled Natall
Probudily mně sluneční paprsky.

No.. pokud se dá říct, že jsem spala.
Bouřka mě totiž probouzela každých 15 minut.

Kde je teď asi Carol?

Pomalu jsem vstala a šla jsem k té lavičce, kde jsem si včera nechala batoh.
Po chvíli jsem tam došla.

Vše v něm bylo v pořádku. Dokonce i mobil tu bouřku přežil, zázrak.

Tak, a teď se budu moct potulovat po městě, protože mi nic jiného nezbývá.

Když jsem se zahléla koutkem oka ve výloze obchodu, lekla jsem se.  
Promočené mokré oblečení, neupravené vlasy a dost výrazné kruhy pod očima.
Vypadala jsem jako monstrum.

Řekla jsem si, že to nemá cenu a tak jsem se vydala zpět k lesu.
Po cestě jsem ale do někoho vrazila.
,,Moc se omlouvám. Já nechtěla.."

,,To je v pohodě" odpověděla ta osoba.

Měla na sobě mikinu s kapucí a podle hlasu to byl kluk.

Ten hlas znám!

Měla jsem kapuci a on mě evidentně nepoznal.

,,Víš že k lesu se nechodí.."
,,Jdu hledat svoji kamarádku.. nebo pojedu domů"
,,Kde bydlíš?"
,,Ne v tomhle městě. Bude mi trvat dost dlouho, než se tam dostanu. Bydlím totiž v Londýně" řekla jsem.

,,A koho hledáš?"
,,Proč se o mě tak zajímáš?! Jsem jako každá jiná holka, jen bez přátel.
Včera jsem o všechny přišla.. v parku Memorial. Nedivím se jim, že se na mě vykašlali. Ale aspoň tu jednu kamarádku chci najít. Je jediná, kdo mě má ještě rád" řekla jsem s brekem.

,,My se na vás ale nekykašlali" řekl ,,Šel jsem tě hledat, Natall." sundal si kapuci.

,,Bille?" Natáhl ke mně ruce na objetí. Ani chvíli jsem nezaváhala, a obejmula ho na zpět.

,,Jaktože nekoktáš?" Zeptala jsem se.
,,Je to moje povinnost?" Zasmál se.
,,Podle toho tě poznávám" odpověděla jsem. Stále jsme tam stáli v objetí.

,,Pojď domů"
,,Bille, musím najít Carol!"
,,Vždyť jsi úplně promrzlá"

,,Vydržela jsem tak spoustu hodin, vydržím to i teď. Prosím Bille. Nesmím ji ztratit" prosila jsem

,,F-fajn" usmál se.
,,Kdopak se nám tady zase rozkoktal?" Zasmála jsem se škodolibě. 
,,No a nevíš kde by mohla být?" Zeptala jsem se.

,,První zkusíme Stana, potom se podíváme dál" řekl.

                        °°°°°°°°°

,,Ahoj Bille, ehh. čau Natall" pozdravil nás Stanley.
,,Ahoj" usmála jsem se na něj.
Chtěla jsem se chovat aspoň mile, když si myslí, že jsem blázen.

,,N-nevíš, kde je C-carol?" Zeptal se Bill.
,,Nevím, myslel jsem, že to bude vědět Natall" odpověděl a podíval se na mě.
,,Já taky nevím, kde je. Proto jsme tady" řelkla jsem.
,,Jo a promiň za ten včerejšek, my to jen nepochopili" řekl provinile.
,,To neva" usmála jsem se znovu. 

,,Můžeš jít s náma, jestli chceš Stanley.."
,,Okej" odpověděl ,,A víte co, ať přijdou všchni. Dlužíme tobě a Carol omluvu" řekl a zavolal ostatním.

Sraz byl za 15 minut u Lady (AU: Lada- lom, ale to stejně všichni víte😅) 

                             °°°°°°°°

Všichni tři jsme seděli na koukali z výšky na Ladu.

,,Ahoj všchni" řekl Eddie.
,,Ahoj" řekli jsme jednohlasně.

,,Natall.. ten rozhovor včera.."
,,To je v pohodě. Hlavě že jsme si teď zase klid" řekla jsem a usmála se.

Do deseti minut všichni přijeli. Všichni se omlouvali, hlavně Richie, ale všem jsem řekla, že je to v pohodě.

Teď ji jen najít...