🖤~10/10~🖤

62 3 2
                                    

Čekala jsem před nemocnici na ten debilní vypíčenej taxík ale furt nikde  sedla jsem si na obrubník a opřela si hlavu o tašky. " Co děláš na ty zemi blbko zeptal se posměšně Cameron" Představ si že se tu modlím, co asi čekám na taxík.  Aha tak to nemusíš přijel sem pro tebe Proč ty ? Říká se děkuji a když už se ptáš tvá sestřenka s mým kámošem uvízli v koloně tak mi volali jestli bych pro tebe nemohl já protože nikdo jinej čas neměl tak se nechovej jako kráva a nastup si do auta. "Děláš si prdel? Já se neprosila o to aby pro mě někdo posílal odvoz jestli sis nevšim volala sem si taxíka a stebou nikam nejdu. Smál se jako debil přešel ke mě blíž, chytl do jedné ruky moje tašky a pak vzal do náruče mě "už zase ty debile já chodit umím a taky sem ti říkala že stebou  nikam nejedu. "Buď v klidu miláčku taky stoho nejsem šťastnej ale tvoje sestřenka by mi dala kdybych tě nepřines a navíc je jak moje sestra takže pro ni udělám vše.

Narval mě do auta, připásoval a moje tašky dal do kufru pak se vrátil na místo řidiče a bez jakých koliv dalších slov jsme jely. Cesta netrvala dlouho tím líp protože cejtit stejnej vzduch stímhle debilem je pro mě až moc toxický.


Home

Když jsme konečně dojeli na naší příjezdní cestu hned jsem startovala ven s auta cameron taky vystoupil a pomohl mi s věcma dovnitř "Děkuji Camerone řekla jsem stím nejvíc falešným úsměvem, ten mi na oplatku poslal vzdušnou pusu stím že nemám zač, protočila jsem nad touhle divnou věcí oči a rozešla se k sobě nahoru.

V pokoji jsem si vybalila věcí a vše si srovnala tam kam patří, vzala jsem si mikinu rovnou se sluchátkama a cigarama a šla na svoje oblíbené místo na balkónu, a zaplula do svých myšlenek.

Pohled Camerona

Co stou holkou je doprdele, opravdu se chová jako kráva říkám Shawnovi po telefonu. "Brácho co ti na ní vadí vždyť je v pohodě " možná na tebe ale na nás vůbec a nejvíc na mě jakoby mě nesnášela si měl vidět jak vyváděla když jsem pro ní přijel
ještě sem se hádal s Nashem že pro ní nejdu chová se jak malej fracek a přitom jí už nic nedělám.

"Dej tomu čas nezná vás tolik, má strach to je normální nemůžeš chtít po člověku aby se stebou začal bavit tak moc po měsíci a to nepočítám to jak jsme oba skončili v tý nemocnici" máš asi pravdu hele jdu jí zkontrolovat protože tu ještě nikdo není,už je ze mě i chuva zasmáli jsme se oba a pak to ukončili ,tak jak jsem řekl jsem i udělal vydal sem se nahoru za tou potvorou.

Zaklepal jsem a pomalu otevíral dveře, všude byl klid ale ona nikde nebyla, doprdele snad neutekla vešel jsem dovnitř a hned zamířil do koupelny ale tam nebyla sedl sem si na postel a hlavu dal do dlaní do píči Loren mě zabije , lehl jsem si a pak zas sedl,všimnul jsem si že velká záclona se nějak hýbe tak jsem hned vstal a šel k ní, odhrnul jsem to na stranu a všimnul si plastových ale velkých dveří tak jsem je otevřel a vešel jsem dovnitř.

Taková nádhera to jsem ještě neviděl měla tu výhled na všechny a všechno, a ten prostor který tu měla byl obrovský, měla to tam hezky laděný, byl to balkón spojen ze střechou fakt krása šel jsem trochu dál a viděl jsem jí a slyšel měla na sobě sluchátka a v ruce měla cigáro, jen tak si tam seděla a zpívala si jednu z mých oblíbených písniček, opřel jsem se tam a sledoval jsem jak umí nádherně zpívat a i ona je moc nádherná.




🖤Máme tu novou kapitolu 🖤
Hi guys🖤🖤

Nová tvář světaKde žijí příběhy. Začni objevovat