My savior || •larry stylinson

eighteen.

Nechápavě jsem si prohlédl toho muže a něco mi na něm přišlo divné. Až moc je mi podobný. Jako moje starší kopie či co. Jak je to ale možné?

,,Co ten tady sakra dělá, vždyť na takovéhle akce nikdy nechodil" zavrčel Harry, stavějíc se přede mě a zabránil mi tak výhled na onoho muže. Divné.

,,Taky nechápu co tady dělá" zamumlá zamyšleně Luke, nakonec nad tím ale jen mávne rukou s tím, že je to jedno. Harry moc klidně ale nevypadal.

,,Odcházíme" chytil mě najednou za paži a začal táhnout k východu. Opravdu mě zajímalo jeho momentální chování, raději jsem ale mlčel a poslušně šel za ním s tichým pozdravem mířeným k Lukeovi.

Už jsme byli kousek od východu, do cesty nám ale vstoupil nějaký muž. Ten muž, kvůli kterého teď nejspíš odcházíme.

Málem jsem do něj narazil, Harry mě ale naštěstí pohotově zastavil. Opravdu bych měl být více pozorný.

,,Zdravím Stylesi, nějak brzo odcházíte" řekne s úšklebkem. Už od prvního pohledu mi je nesympatický.

,,To ano, mám ještě něco neodkladného na práci" řekne s náznakem nervozity, která nebyla ale nijak zvlášť znatelná a schová mě za sebe.

,,Pročpak tady svého partnera přede mnou schováváte?" zeptá se se smíchem. Debil. Ale taky bych to rád věděl.

,,Není mu moc dobře a teď mne omluvte, budu muset jít" nedá mu ani šanci nic dalšího říct a rychle se se mnou rozejde ven. Nedá tomu muži ani šanci, se na mě pořádně podívat.

Venku si Harry značně oddechl a mně celá tahle situace začínala být divnější a divnější. Chtěl jsem se ho zeptat, co to jako mělo znamenat, v tom jsem si ale všimnul jak nás někdo z povzdálí pozoruje. S děšením jsem zjistil, že je to ten muž z klubu. Proč mě všude sleduje?

,,Harry?" šeptl jsem vyděšeně směrem k němu, on šel ale dál.
,,Hazz?" šeptl jsem opět a on se tak konečně zastavil v pohybu s tázavým pohledem.

,,Ten muž u toho stromu" poukázal jsem nenápadně na něj. ,,O-on už nějakou dobu chodí k nám do klubu, kde mě celou dobu sleduje a sledoval mě dokonce i domů. Mám z něj strach" řeknu s třesoucím se hlasem a Harry na něj zaměřil svůj pohled.

,,A proč jsi mi to neřekl dřív Louisi?" zeptal se zamračeně.

,,Nepřišlo mi to důležité" vydechnu popravdě.

,,Všechno okolo tebe je důležité" zdůrazní slovo tebe a mé tváře ihned začnou červenat. To jakým způsobem to řekl...

Nakonec mi Harry řekl, že si s tím nemám dělat starosti, a že se o to sám postará. Tak jsem se to snažil nijak nevnímat a nastoupil do auta. Opravdu jsem doufal, že se o to Harry nějak postará a já toho muže nebudu už dál vídat.

V tichosti jsme dojeli domů, kde Harry ihned vešel dovnitř s mobilem v ruce, horlivě vytáčejíc něčí číslo.

Nijak jsem to neřešil a šel rovnou do pokoje, kde jsem se převlékl do oblečení na spaní a úlevně si lehl do postele. Nějakým způsobem se cítím u Harryho doma v bezpečí a ten pocit se mi líbí. Je to jako kdyby mě tohle místo chránilo a nikdo tady na mně nemohl. Nebo ten pocit bezpečí je možná majitelem tohohle domu..?

Pomalu jsem usínal zabalený v peřinách s tak okouzlující vůni, když jsem ucítil něčí dotyk na mé tváři. Únava mi ale nedovolila oči otevřít a poslední co si vybavuju jsou slova:,,Se mnou budeš v bezpečí Lou..."

.
.
.
Po několika dnech nová část 👀
Pěkně na dobrou noc/dobré ráno❤️

Co si o tom myslíte?

~good night✨

Veronica.