Otec mě vyhodil z domu a já neměl jinou možnost, než jít pracovat na to otřesné místo. Alespoň jsem si ale našel kamaráda a taky poznal JEHO...
Harry Styles... to on mě zachránil.
ff
[czech]
,,Proč je tady sakra takový nepořádek?" zanadávám, zrovna když vytírám podlahu, která je celá lepkavá a špinavá. Vytírání nesnáším ze všeho nejvíc a Niall to moc dobře ví, i tak mě ale vždy donutí to udělat. On si mezitím zabere méně náročnou práci jako je utírání polic či tyčí. To mě nutí ho nesnášet.
Opět není žádným překvapením, že se Niall zdejchl pryč, a já to tu tak teď musím dodělat sám. Já ho už fakt asi zabiju. On prostě nemůže počkat, až to tady bude hotové a až potom jít za Liamem. A ještě k tomu, když si šel něco zařídit, a tak mi Niall mohl v klidu pomoct, namísto čekání na něj...
Když jsem vytřel podlahu, tak jsem ještě uklidil nádobí tam kde patří a šel se převléct do normálního oblečení.
Již oblečený, jsem se chtěl vydat domů, v tom mi ale došlo, že hlavní vchod Niall už zamkl a já tak musím jít zadním. Ugh.
Hodil jsem si batoh na záda a vyšel zadními dveřmi ven. Dnes musím jít pěšky, jelikož se Harry musí zdržet v práci, a tak pro mě nemůže přijet. Nijak si ale nestěžuju, rád se projdu.
Hned po pár krocích se ale zastavím, když si všimnu třech vysokých postav jen pár metrů od sebe, jak se o něčem dohadují. Rychle se schovám za nejbližší popelnici a snažím se na sebe nijak neupozorňovat. Podle hlasu poznám, že jde o Liama a nějaké dva neznámé muže. Díky tomu, že jsem tak blízko u nich, tak jejich rozhovor dokonale slyším.
,,Říkal jsi, že toho bude minimálně dvakrát víc Payne" rozčiluje se jeden z nich a slyším, jak se Liam hlasitě uchechtne.
,,Měl jsem víc zakázek než jsem čekal, do týdne toho ale budu mít o dost víc" řekne sebevědomě, těm dvěma se to ale očividně moc nelíbí, jelikož zaslechnu ránu a Liamovo tiché zaskuhraní.
Nervózně udělám krok dozadu, tím ale šlápnu na nějakou plechovku, která hlasitě zapraská a já tím tak na sebe jasně upozorním. Sakra!
Následně slyším kroky, jak ke mně někdo jde. Zmocní se mě panika. Co teď?
Chci utéct, mohutné vypracované tělo, do kterého následně vrazím, mi v tom ale zabrání. Vzhlédnu pohledem do pronikavých děsivých světle modrých očí a bezmocně zakňučím. Jsem v pasti. V hlavě se mi přehrávalo několik scénářů, co se může teď stát, a každý byl děsivější než ten druhý.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Hele koho jsem to tady našel, jak nás odposlouchává" chytne mě ten muž za paži a vytáhne před onu popelnici, za kterou jsem se celou dobu tak neúspěšně schovával.
Vyděšeně jsem se okolo sebe rozhlédl, až můj pohled zůstal na Liamovi, který mě propaloval tím svým vražedným. Ruce měl zatnuté v pěsti a zhluboka dýchal.
,,Ty ho snad znáš Payne?" zeptá se ten druhý, když mě sjede pohledem, který mi nebyl vůbec příjemný.
,,Je to jeden z mých zaměstnanců" odpoví klidně, stále mě propalujíc svým pohledem.
,,Oh, takže jeden z těch zlatíček u tyče? Hmm" zavrní ten, který mě držel za paži a s podivným úšklebkem sjel celou mou postavu a zastavil se až na mém zadku, načež si potěšeně olízl rty. To snad ne, pomoc, začíná mi být špatně...
,,Na nic takového bych být tebou nemyslel. Patří k Stylesovi a navíc hádej, kdo je tím ztraceným synem Austina" kývne směrem ke mně na znamení, že tím někým jsem já a jak muž vedle mě, tak i ten před ním překvapeně zalapají po dechu.
V tu chvíli jsem si tak moc přál tady mít Harryho. Zachumlat se do jeho hřejivé náruče a nechat se jim chránit. Bojím se toho, čeho jsou schopni a nejsem si zase tak jistý, jestli by mi Liam pomohl. Samozřejmě, myslím si, že mezi námi už to není vztah jako jen mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale dalo by se říct, že jsme i něco jako přátele. I přesto je Liam ale dosti nevyspitatelný člověk, a tak si nemůžu být ničím jistý.
,,Kecáš! Tak tady chlapec není jen synem Troye Austina, ale dokonce to táhne i se Stylesem. Ty si teda umíš vybrat" oba se zasměji a mě pohltí divný pocit. Proč jsou z toho tak v šoku?
,,Za týden se stavíme pro celou objednávku a ty malý Austine, nevidíme se naposled" olízne si jeden z nich rty a s tím se dají na odchod.
Já si značně oddychnu, ale to jen do doby, než se podívám zpět na Liama. Kdyby pohled dokázal zabíjet, tak si jsem jistý, že už by bylo po mně.
Oh shit.
. . . Tak jsem po nějaké době zpět s novou částí!^^
Myslíte si, že Louisovi hrozí nějaké nebezpeční nebo ho ti chlapi nechají na pokoji? 🙀
Jinak, kvůli nemoci si trochu prodlužuji jarní prázdniny a chtěla bych se do psaní pořádně opřít. A tak se ptám, byl by zájem ještě o jednu část dneska, popř. zítra?❤️ dejte mi prosím vědět^^
