nineteen.

3.9K 216 43
                                    

Celé mé tělo se neskutečně třáslo a dech byl splašený. Pociťoval jakýsi nepříjemný tlak na mé hrudi a splašený dech mi nedovoloval normálně uvažovat. Slzy se tlačily do mých studankových očí, až pomalu tekly po mé tváři.

Vyděšeně jsem se rozhlížel okolo sebe a přál si zmizet, být doma.

Proč mi tohle dělá? Proč mě nenechá už konečně na pokoji?

Zvuky různého druhu se ozývaly okolo mně a světla  ulice ve které jsem se nacházel občas blikla a to dodávalo celé situaci ještě děsivější nádech.

,,Louisi.. myslíš si, že mi dokážeš utéct?" dolehlo ke mě šeptem a já se nad tím hlasem nepříjemně otřásl.

,,Dost" šeptl jsem přikrčeně a rozeběhl se pryč. Dunivé kroky se ozývaly až nebezpečně blízko mě. Běžel jsem co mi síly stačily, ignorujíc píchání v boku.

,,Louisi..Louisi.." ozývalo se zdálky a já se zmohl jen na hlasitý výkřik a pád na zem.

,,Lousi"

,,Lousi!" prudce jsem se posadil, zmateně se rozhlížejíc okolo sebe.

,,Kde je? Kde je..?!" křičel jsem zcela z cesty hledíc do starostlivé tváře Harryho. Slzy mi samovolně stékaly po tváři a nijak jsem nedokázal uklidnit splašený dech. ,,Já nechci..ne" rozplakal jsem se naplno a tvář si schoval do dlaní.

,,Shh, byl to jen zlý sen Lou" pohladil mě po ruce a já s sebou prudce trhl. Tak moc jsem se bál a to to byl jen sen. Jenže byl tak živý...

Harry mně jemně hladil po ruce a já se tak začal pomalu uklidňovat. Už jsem neplakal a dech se mi taky zklidnil. A to vše jen díky Harrymu.

,,Skus znovu usnout ano?" zachraptěl, až se mi z jeho hlasu málem podlomila kolena. Ještě že sedím.
S přikývnutím jsem si opět lehl a zachumlal se do peřin.

,,Z-zůstaneš tady se mnou... prosím?" zamumlám, když se Harry dá pomalu na odchod. ,,Nechci být sám..." dodám šeptem. On na chvíli zaváhá, nakonec se ale rozejde k druhé straně postele a lehne si vedle mě. S klepoucíma rukama jsem mu podal kousek peřiny, aby mu nebyla zima. V koutku duše jsem totiž doufal, že tady zůstane celou noc.

Srdce se mi hlasitě rozbuší, když se naše kůže dotknou a cítím červeň ve tvářích. Děkuji ti za tmu Bože.

V pokoji bylo naprosté ticho, které přerušovalo jen můj splašený dech.

,,Dobrou Hazz" šeptl jsem, když se mi pomalu zavíraly oči, odpovědi se mi ale nedostalo. Už spal.

I mně po chvilce zmohla únava a usnul jsem.

V noci už se mi naštěstí nic podobného nezdálo a já spal až do rána, než mě probudily sluneční paprsky, nepříjemně mi svítící do obličeje. Chtěl jsem se postavit a jít zatřít žaluzie, nemohl jsem se ale ani posadit. Bránily mi v tom něčí ruce na mém pase. Přesněji Harryho ruce.

S vykulenýma očima jsem svůj pohled pomalu přesunul na Harryho, jehož paže objímaly mé tělo. Jeho kudrliny mně lehce šimraly do tváře a já byl zcela mimo z jeho klidné spící tváře. Rty měl lehce pootevřené, řasy se mu třepotaly a pravidelně oddechoval.

Mohl bych se na něj dívat klidně i několik hodin, pocit žízně mně ale rychle vyhnal z postele. Naposled jsem se podíval na jeho spící tělo a šel do kuchyně.

Nalil jsem si plnou sklenici pomerančového džusu a skoro celý obsah sklenice vypil

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nalil jsem si plnou sklenici pomerančového džusu a skoro celý obsah sklenice vypil.

,,Dobré ráno" ozve se za mnou najednou Harryho chraplavý hlas, který je po ránu chraplavější než obvykle. Nečekal jsem, že se tady tak najednou objeví a od šoku se zakuckám. On mě naštěstí pohotově poplácá po zádech a já se uklidním.

,,Dobré ráno" odpovím nazpět červený až nevím kde a sklenici uklidím do myčky. ,,Uhm, d-děkuju, že jsi se mnou zůstal v noci" řeknu nervózně.

,,To je samozřejmost. Já se ti chci omluvit, že jsem tě ze spaní nejspíš -uhm- objímal. Je to takový můj menší zlozvyk, bez objímaní alespoň polštáře neusnu" zamumlá.

,,N-ne to je v pohodě, nevadilo mi to" řeknu možná až moc rychle, a tak na konci sklopím pohled, abych nemusel čelit tomu jeho pronikavému.



Opravdu mi to nevadilo. Líbilo se mi to, možná až moc...

.
.
.
Přeji hezký večer 👋🏼

Louis s Harrym se konečně nějak sblížili a kdoví jak to bude dál👀

Já jako velký milovník seriálů momentálně skoro až oplakávám, že se všechny stránky s online seriály pomalu ruší a neví se jak to bude dál. Achjoo. Doufám, že v tom nejsem sama🥵

~good night

Veronica.

My savior || •larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat