Měnič [Snarry] ✓

1. Kapitola, Šachový velmistr

„Budeme tě muset oženit s panem Potterem, Severusi..."

Severus zalapal po dechu.

„Zešílel jsi, Albusi? Nebo už jsi postižen senilitou? Jak se ve tvém analytickém mozku mohla vyklubat takto absurdní myšlenka?"

„Naopak, Severusi, má to tolik kladů a výhod, že jsem hrdý na tento geniální nápad," odvětil s přezíravým úsměvem ředitel.

„Já rozhodně žádné klady nespatřuji. Navíc si neumím představit, jak chceš svého zlatého chlapce přesvědčit. Hodláš na něj použít Imperius jako Temný pán na své chovné klisny?" pohrdavě si odfrkl Severus.

„Jedno po druhém, Severusi. Nejprve ty klady a výhody vašeho spojení. Tomovi snadno vysvětlíš, že tvá volba je geniální. Protože jako jeho věrný následovník věříš, že se své Nemesis brzy zbaví, takže majetek slavného a bohatého rodu Potterů nepropadne Ministerstvu jako všechny ty trezory vymřelých rodin. Tím, že v sobě poneseš dědice bohatého rodu, se jistě vyhneš i krutému zacházení z jeho rukou..."

„Chceš, abych s Potterem otěhotněl!" zařval vyděšeně Severus.

„Ano, to bude bohužel skutečně nutné, můj drahý chlapče. Podle proroctví, které bohužel z bezpečnostních důvodů nemůžeš znát celé, je vysoce pravděpodobné, že Harry sice Toma dokáže zničit, ale sám za to zaplatí životem. A my si opravdu nemůžeme dovolit ztratit to nesmírné bohatství, které je uloženo v pěti velkých trezorech u Gringottů a v mnoha nemovitostech po celém světě. Zvlášť, když Sirius Harryho jmenoval svým univerzálním dědicem. Jelikož netušil, že je přes matčin odpor po smrti Regula pořád dědicem rodu Blacků, Harryho majetek se tím téměř zdvojnásobil. Draco Malfoy sice může uplatnit nárok po krvi, ale pravděpodobně neuspěje, protože Harryho prababička byla Dorea Blacková Potterová, takže mu také žilami protéká krev rodu Blacků."

Severus zděšením zezelenal.

„Přinutil jsi mě přísahat na mou magii nad Lilyiným hrobem, že budu chránit jejího syna, abys mi teď řekl, že si ho chováš jako prase na porážku? Ale hodně to vysvětluje. Nechápal jsem, proč tomu chlapci nedáváš přiměřený výcvik. Proč spoléháš s jeho výukou obrany na čím dál neschopnější učitele. Proč jsi spokojený s jeho naprosto průměrnými výsledky v ostatních předmětech... Ty prostě neočekáváš, že má nějakou budoucnost, že si bude muset vybudovat kariéru, že..."

Brumbál jeho lamentaci zarazil jedovatou poznámkou:

„To zní skoro jako by ti na tom klukovi snad záleželo, Severusi. Myslím, že je to poprvé, co o něm mluvíš bez nenávisti a pohrdání..."

Severus rychle schoval své emoce za štíty nitrobrany. Právě pochopil, že Albus svého zlatého chlapce nemiluje, jak se dosud domníval.

„Mám pouze strach o svou magii, staříku. Mohl by se ze mě stát moták, pokud bych ho nedokázal ochránit. Tobě to ale očividně starosti nedělá," zamračil se na něj.

„Nemyslím si, že je tvá magie ohrožena, Severusi. Před jeho osudem ho nedokáže ochránit nikdo. Ani ty nebo já. Jakmile jsem na to přišel, zakázal jsem si jakoukoli citovou vazbu k tomu dítěti," zatvářil se najednou zkroušeně ředitel. Severus mu to neuvěřil ani na moment.

„A Harrymu tohle spojení také prospěje. Po smrti Siriuse propadl depresi. Víš, že mám hlídky u jeho domova. Hlásí mi, že vůbec nevychází ze svého pokoje. Ani k jídlu. Jeho teta mu sice nosí jednou denně nějaké potraviny nahoru, ale nikdo nemá představu, kolik toho sní..." povzdechl si Brumbál. „Svatba s tebou by mu měla poskytnout potřebný impuls, který by ho z té apatie mohl vytáhnout."