Pouto [SasuNaru, ItaDei] ✓

Kapitola čtvrtá

Zatímco se Itachi snažil o co nejlepší výkon na kurzu malířství, Sasuke si mezitím užíval pohodový den. Sešli se s blonďáčkem před školou a pak vyrazili do nedaleké pizzerie na oběd. Celou cestu i po celý oběd Naruto ustavičně brebentil a černovláska téměř nepustil ke slovu. Po obědě si zaskočili do kina na Sebevražedný oddíl. Vyšli z něj úplně celí rozjaření, dokonce i Sasuke ze sebe vypustil nějaké nadšení. Poté šli k Narutovi domů.

"Pěkný," hvízdl uznale, když si prohlédl středně velký byt. Byl moderně vybavený, a i když měl Sasuke radši starší kulturu, tohle se mu docela líbilo.

"Díky," zazubil se modroočko.

"Myslel jsem, že bydlíš s tím rudovlasým čumilem," poznamenal nevrle, když ho druhý chlapec zavedl do kuchyně a nalil mu sklenici minerálky.

Naruto zavrtěl hlavou. "Nene, Gaara bydlí pod náma se svýma sourozencema," vysvětlil.

"Teda, jako těma přímýma, jestli mě chápeš," dovysvětlil a podrbal se na hlavě.

Sasuke kývl, jejich společný otec musel být docela kaňour.

"Já bydlím jen se svým starším bráchou, ale ten zrovna vypadl někam ven. Zrovna píše bakalářku, tak ho takhle občas vyhodím na čerstvý vzduch," usmál se, jako by to všechno dělal pro Deidaru, a ne proto, aby mohl být se Sasukem sám. Opravdu se mu líbil.

"To je od tebe hezký," kývl Sasuke a taky se usmál. "Tak, co chceš dělat?" nasadil jeden ze svých neodolatelných výrazů.

Blonďák zrudl a pokrčil rameny. "Můžeme si třeba něco zahrát," navrhl, a o chvíli později už hráli na PS4 Zaklínače. Bohužel díky Sasukeho magii založené na elektřině (což Naruto samozřejmě nemohl vědět), hra vypadávala a pořád se sekala.

"To je divný," zamrmral Naru. "Vždyť je to nová konzole. I ta hra je nová, nemělo by to blbnut."

Najednou přestal přístroj fungovat úplně. Naruto zaklel a snažil se ho opravit.

Do ticha zapípala esemeska. Mladší Uchiha podle tónu poznal svého staršího bratra a protočil očima. Z kapsy vyndal erární telefon, a rychle rozklikl zprávu, dřív, než ho stačil vyřadit z provozu, stejně jako Narutův playstation.

Kde sakra vězíš? Mám podezřelého! Vztekal se jeho bratr a Sauske se ještě víc zachmuřil. Věděl, že by mě pomáhat Itachimu, ale něco ho k tomu blonďákovi strašně táhlo. Znali se teprve dva dny, a jemu přišlo, že se znají od malička. S nezájmem mobil zase schoval a zadíval se na přemýšlejícího spolužáka. Pousmál se, ten kluk s ním vážně zamával. Potichu se k němu přikradl a položil mu ruku na rameno.

"Co je?" zavrčel naštvaný Naruto a otočil se, když v tom ho černovlásek popadl za bok, přitáhl si ho k sobě a věnoval mu letmý polibek na rty.

***

Byl už večer, když za sebou Deidara nakvašeně zabouchl dveře od bytu. Bolest hlavy sice skoro ustoupila, ale celou dobu mu v tom směšném kostýmu bylo děsné vedro. Byl rád, když konečně přišel domů a mohl se uvolnit. Chystal se pozdravit svého brášku, ale když otevřel dveře od jeho pokoje, veškerá slova se mu z úst vypařila. Jeho malý (a s velkým důrazem na slovo malý) bráška seděl nějakému klukovi na klíně a vášnivě ho líbal, přičemž zmíněný černovlasý kluk nezůstával vůbec pozadu. Dei si odkašlal a Naruto ztuhl. Otočil se s rudými tvářemi, bůhví, jestli od líbání nebo od studu.

"Eehm... nii-san. To-tohle je Sasuke. Včera jsem ti o něm říkal, nový spolužák," představil ho Naruto.

"Ahoj," pozdravil Sasuke.