*3*

143 11 0
                                    

Šel jsem najít svůj pokoj a když se tak stalo spadla mi brada skoro až na zem. Hned pod mým jménem bylo to Sajmonovo.  Celý jsem zčervenal a chytl za kliku. Bylo zamčeno. Vytáhl jsem tedy z kapsy klíček od pokoje a vložil ho do zámku.  Když jsem chtěl otočit klíčkem nešlo to. Najednou jsem uslyšel někoho uvnitř nadávat.  A najednou jsem se zděsil když jsem uvnitř uslyšel nadávat i druhý hlas.  Vyndal jsem klíček že zámku. Dveře se po chvíli rozrazily a já mezi nima uviděl Sajmona bez trička.  Zrudnul jsem ještě víc. ,, můžu dál?" Zeptal jsem se a při čekání na odpověď jsem nahlédl dovnitř.  Na posteli tam sedel další kluk bez trička. ,, No jestli se nebojíš že tě pokoušu tak směle dál " ušklíbl se a já začal být nervózní ještě víc. Vešel jsem do pokoje a vyhlédl si svou postel. ,, No a ty můžeš jít " řekl Sajmon tomu klukovy a ten se oblékl a jen při odchodu výhrůžně zavrčel. Začal jsem si vybalovat věci.  ,, No a jak se ti tu zatím líbí? " zeptal se mě Sajmon a ka hluboce polkl, jelikož jsem z jeho podtónu cítil že se neptá na prostředí nýbrž směřuje na to jestli mi někdo padl do oka. Chvíli jsem mlčel a přemýšlel co říct. ,, no je to tu zatím fajn." Odpověděl jsem a předstíral jsem že jeho zvrhlý podtón nevnímám. ,, tak to jsem rád. Jinak máš holku?" Když si všiml že podtón nevnímám tak se zeptal na rovinu. ,, zarazil jsem se a se zakoktáním odpověděl. ,, n-ne nemám holku." Sajmon se jen pousmál.

Jsem Jen Tvůj Kde žijí příběhy. Začni objevovat