Víkend utekl jako voda a Lucka musela jít do školy. Vůbec se jí nechtělo a nebylo to hlavně kvůli učení, ale i kvůli Mery a Matymu.
Bála se , že s ní Mery už asi nikdy nepromluví a Maty nejspíše taky ne, protože jak sám řekla nechce se s nikým bavit.
Pomalu se došourala ke své lavici a hodila tašku na zem. Maty už ve třídě byl, ale v zádu. Ikdyž věděla, že jí spatřil, dělal jakoby jí neviděl.
Sedla si do lavice a podepřela si rukou hlavu.
Mery nikde, taková nikdy nebyla, protože vždy chodila přesně v čas, ale dneska.
,, Jé ahoj Luci " chytla jí najednou za ramena.
,, Ahoj, tak co víkend?" zeptala se Lucka s křečovitým úsměvem, protože teď na úsměv opravdu náladu neměla. Nikdy se před Mery sice nepřetvářela, ale dnes to nešlo jinak.
,, Super! V tý restauraci co jsme byli jsem nikdy nebyla. Netušila jsem, že Adam je takovej gentleman..." vyprávěla.
Lucka jí ale neposlouchala. Dívala se z okna na šedé mraky. Vypadalo, že
bude pršet. Přemýšlela nad životem a smrtí.
,, Co si o tom myslíš?" vytrhla jí Mery nevědomky z jejích úvah.
,, Jo, jo dobrý " Lucka absolutně nevěděla na co odpovídá, ale doufala, že takto bude mít chvíli pokoj.
,, Lucie to není dobrý, podívej jak se na ní dívá? Nežárliš ty? "
,, Co, co jo jak se Adam na Sašu dívá. A má tam bejt něco? " nechápala Lucka, ale už jí začalo docházet, že nezvolila asi správnou odpověď.
,, Koukni jak si s ní povídá, normálně jí balí " zvedla se Mery ze židle.
,, Mery klid, normálně si spolu povídají jako normální lidi " zastavila ji.
ČTEŠ
Čekání na zázrak (dokončeno)
RandomLucka bydlí se svými rodiči a dvěma malými sourozenci. Chodí na střední školu, kde najednou přibyde nový spolužák. S nikým se moc nebaví a je takový smutný. Ale proč? Podaří se TO Lucce zjistit?
