,, A nechceš Mery třeba ten mejdan někdy v tejdnu "
,, Hele promiň, ale nemůžu asi budu s Adamem"
,, Jo aha " odvětila Lucka smutně.
Hodina ubíhala pomalu, tak snad jak nikdy, ale přece jenom je z trápení vysvobodilo zvonění. Mery se okamžitě rozběhla za Adamem.
,, Jak kdyby se neviděli tejden" šeptla si a musela jít na chodbu. Trochu se provětrat a přijít na jiné myšlenky.
Opřela se o stěnu a skřížila si ruce.
,, Ach jo, jak rychle se dokážou lidé měnit "
Najednou si Mery všimla, jak je Lucka na chodbě. Kouká se do země a netvaří se zrovna vesele.
V tom jí to všechno došlo. Všecičko.
Okamžitě za ní vyběhla.
,, Luci já se ti strašně omlouvám, já jsem blbá" rozběhla se k ní.
,, Za co? " ptala se Lucka nesmyslně.
,, Jak jsem se k tobě chovala a odmítla všechny ty mejdany. Viděla jsem jen sebe a je mi to strašně moc líto. Uspořádáme spolu velkej mejdan a bude to všechno jako dřív. Odpustíš mi to? " zadívala se jí Mery do očí.
,, Odpustim" řekla Lucka a hned na to se dlouze objaly.
,, Promiň " šeptla jí Mery do ucha.
,, Už na to nemysli " stiskla Lucka ještě víc jejich obětí.
,, A co si vlastně dělala o víkendu? " ptala se Mery, když se pustili z obětí.
,, No v sobotu večer jsem byla u Matyho, ale to nestojí za řeč"
,, Ale stojí, povídej "
,, Byla jsem tam jen chvíli a jak vidíš stejně se semnou nechce bavit a vymluvil se na to, že neumí komunikovat s lidma"
,,Tak se na něj vykašli " mávla rukou Mery.,, Ráda bych, ale ono to asi nejde" skousla si Lucka dolní red.
ČTEŠ
Čekání na zázrak (dokončeno)
De TodoLucka bydlí se svými rodiči a dvěma malými sourozenci. Chodí na střední školu, kde najednou přibyde nový spolužák. S nikým se moc nebaví a je takový smutný. Ale proč? Podaří se TO Lucce zjistit?
