Čtyřiadvacet melodií |SS/HP|

Melodie desátá |Kmotři|

10. Rodinný přípitek (429 slov)

„Rád tě opět vidím, Luciusi. Jsem poctěn tvojí návštěvou." Přivítal Severus Malfoye staršího a při tom ho doprovázel k jídelnímu stolu.
Zde již byl usazený Harry, který nejspíš doháněl svojí práci a tak si nevšiml příchodu hosta.
„Pane Pottere," oslovil ho Malfoy a pousmál se nad tím, jak se čaroděj lekl.
„Pane Malfoy, přišel jste nás poctít vánoční návštěvou?"
Vzpomínka na jejich poslední rozhovor ho náhle udeřila a tak s tichým zavrčením usedl zpět na židli.
„Děje se něco, Harry?"
Lucius pozorně sledoval dva muže před sebou; ačkoliv podle zpráv od Severuse a Draca údajně Harry ztratil některé vzpomínky, jemu se vztah mezi nimi nezdál nějak jiný.
Pořád dokázal vycítit, jak se jejich magie smíchá v blízkosti toho druhého. Ten závan magie se zdál být smíchaninou jak černé tak bílé magie, vanilky a jedovatých bylinek.. Něco tak odlišného a jemu to připadalo jako by to k sobě přirozeně patřilo.

„Pouze vzpomínky.." úsměv se mu rozlil a spiklenecky se podíval na blonďáka.
„A co Dracova sestřička, jak se jí vede?" Severus byl zcela zmatek.. copak se ten kluk zbláznil.
„Draco se těší, až bude starší bratr. Prý ji bude chránit před všemi, co se na ní jen podívají." Pobaveně oba dva sledovali nic nechápajícího profesora, kterému pomalu začalo vše docházet.
„A já si přeji, abys byli společně s Harrym její kmotři."
Severus nestačil se vzpamatovat z prvního šoku a oni mu tady říkají další tak závažnou věc.
„I já?" ptal se zcela zbytečně Harry a nemohl uvěřit. Lucius Malfoy chce jeho, Harryho Jamese Pottera, za kmotra pro jeho budoucí dceru.
Lucius pokýval hlavou na znak souhlasu.

„Luciusi, ty mě chceš zabít, že ano?" vyhodnotil situaci Severus po několika minutách, kdy se snažil pochopit přání jeho přítele. Ale Harry vypadal velmi šťastně a tak mu nic nebránilo v tom t přijmout.
„Můžete to považovat jako předvánoční dárek," prohlásil zcela upřímně aristokrat.

„To se musí oslavit!" vykřikl neočekávaně Nebelvír a neverbálně si nechal přilevitovat skleničky s ohnivou whisky.

„Na naše rodiny!"
„Na malou Malfoyovou!"
„Na nové kmotry!
Vykřikli nastejno a po zbytek večera se spolu bavili, až se trochu přiopilí vrátili každý do své postele- tedy samozřejmě po tom, až Malfoy odešel.

Harry byl tentokrát ten, kdo byl více povolný. Proto když poprvé od ztráty myšlenek ulehl do stejné postele se Severusem, nijak to neřešil.
Ani to, že se k němu přitiskl a živočišně vnímal přítomnost toho druhého.
A tak když si vyměnili hladový polibek, Harry si přes zmatení neuvědomil, že se vzpomínky vracely.

Žádná melodie avšak nebyla vyslyšena, protože oba muži již spali ve vzájemném objetí.