5. Málo času (414 slov)
„Tak pojď, ještě přijdeme pozdě!" popoháněl Harry svého manžela a zběsile pobíhal po bytě, při čemž si oblékal čepici a dopínal košili. Severus jen pobaveně jeho snahu pozoroval: košili měl zapnutou nakřivo a k tomu měl lektvaristovo košili a nesvoji. Čepici si oblékl tak, že se dlouhé vlasy rozčechraly a byly... chaotické?
„Pane Pottere, asi jste zapomněl na jednu věc," a zastavil ho, aby mu podal hůlku
„Jsi kouzelník, Harry." Harry zamrzl, pak se stydlivě usmál a následně ještě zrudl. V hadím jazyce začal něco syčet a již pomocí hůlky se připravovat.
Přesně na čas se dostavili do Bradavic- tentokrát již skoro prázdných kvůli pozdní hodině- a vydali se do ředitelny, kde je již očekávali.
Bylo tam mnoho lidí. Minerva, Křiklan, Neville jako nový učitel bylinkářství, Lenka a koutkem oka spatřil i Draca Malfoye společně s jeho otcem. A Remus s jeho synem Teddym. A v rohu místnosti do do pití něco přimíchávali dvojčata Fred a Georg.
„Harry, Severusi!" oba dva s sebou trhli a zrak jim padl na přeplněný obraz: Albus a mnoho dalších zvědavců, včetně Siriuse.
„Tak jsme to nakonec stihli v čas," prohlásil zcela zbytečně Severus, což bylo zcela neobvyklé od něj, ale nikdo si toho nevšiml. Zítra se ho zeptám, pomyslel si Harry v duchu.
„A po- potom jsme Filchovu kočku nabarvili na růžovo!" vykřikl přiopile Fred a všichni s hlasitě rozesmáli: Tedy až na Harryho, který zůstal snad jako jediný střízlivý společně s Malfoyem starším.
Celou dobu pokukoval po Severusovi, který když byl opilý, byl zvlášť hovorný a zábavný.
„Změnil se," promluvil náhle za nim hrubý hlas.
„Chtělo to pouze čas a-" byl přerušen Luciusem.
„Jednoho velmi otravného Nebelvíra, který ho dokázal svést, ale ano. Chtělo to čas, aby se naučil opět žít," Lucius se zdál být spokojený přítelovo štěstím, i přes chlad v hlase.
„A co vy?" Harry se ptal se zájmem.
„Draco bude mít malou sestřičku.." a utichl. Nic jiného ani jeden neřekl.
Malfoy vzal syna domů tak o půl hodině a on popadl Severuse chvíli po nich, těšíc se na teplo a pohodlí postele.
„Čo *škyt* ti chtcel Majfol?" Harrymu trvalo delší dobu, než rozluštil otázku milence.
„Ale.. Pouze mi říkal, že vše mění. Ale jednu věc ne," mluvil k usínajícímu muži a vysvlékal ho oblečení.
„Vždy tě budu milovat."
Pozoroval pochrupujícího Severuse, roztažného přes celou postel. Peřinu nechal klesnou na oba dva a přitiskl se co nejblíže pro lepší tělesné teplo.
Vůně alkohol se smísila s věčností času a její melodie.
ČTEŠ
Čtyřiadvacet melodií |SS/HP|
Fiksi PenggemarJelikož prosinec bezpodmínečně vtrhl do našeho světa stejně jako každý rok a s očekáváním chce učinit každého dospělého opět nevinným tvorem. V kouzelnické společnosti započaly přípravy na jeden z příjemnějších svátků- a to jsou Vánoce. Ale i přes p...
