Colored fire

*44

Přestávalo mě bavit sedět na gauči tak jsem se opatrně se syknutím zvedl a dokulhal do kuchyně, kde jsem se posadil na stoličku. ,,Měl by sis vzít prášek." řekl jsem při pozorování jak vaří. Vypadá to na salát maso a brambory. Protože na moje slova nereagoval, odebral jsem se zpátky do obýváku, kde jsem si oblékl sukni a košilku co leželi na zemi. Kalhotky byli někde zahozený a roztrhaný tak jsem se nima nezabýval a vrátil se do kuchyně Kagemu pomoct s obědem.

Nejspíše mám jen halucinace, ale démon vypadá jinak. Dokonce vím, že mám stále šedé oči. Opět sedí v rohu, zní jinak, vypadá jinak a drak se drží dál. Z myšlenek mě vytáhl Sen, který přišel opět v oblečku služky. ,,Jdi se převléct, ju?" políbil jsem ho a pohladil po vlasech. Poslušně odcupital a já pokračoval v přípravě.

Odešel jsem se podle Kageho přání převléct a vrátil se do kuchyně už v tričku a teplákách. Při pomáhání jsem si všiml, že Kage má stále šedé oči. To je....neobvyklé. ,,Všechno v pořádku?" zeptal jsem se protože si jsem celkem jistý, že ho bolí hlava. Radši jsem natočil vodu a našel prášek na bolest hlavy. ,,Klidně to dodělám." řekl jsem s mírným úsměvem, ale byl jsem odmítnut.

Do kuchyně přišel už normálně v tričku a teplácích. Začal mi pomáhat a já byl i rád. ,,Jo... jo... vše v pohodě." usmál jsem se, ale on mi natočil vodu do sklenice a podal prášek. ,,Díky." usmál jsem se a napil se. Jeho nabídku jsem odmítl a pokračoval.Po hodince a něco to bylo konečně hotové, tak jsem nám nandal na talíř. ,,Odneseš to prosím?" podal jsem mu saláty a Sen to odnesl na stůl v jídelně. Opřel jsem se o linku a nadechl se.

Konečně jsme měli hotovo a Kage mě požádal ať odnesu saláty. Kage mě po pár minutách následoval a já ho starostlivě pozoroval, protože tohle opravdu není normální. Nevím co se děje, ale vím že je něco špatně. Už to že jsme spolu spali a jeho oči nebyli zlaté jako obvykle je divný, ale to že má stále šedé oči je ještě divnější. Ještě v pondělí se mi málem ani nepodíval do očí, když ty jeho byli šedé a teď tohle. Třeba jen přeháním a nic se neděje, jo to bude ono. Určitě se nic neděje. Došel jsem nám ještě pro pití a pustili jsme se do jídla.

Po nějaké chvilce jsem donesl zbytek na jídelní stůl a Sen ještě šel pro pití. Sedl jsem si ke stolu a čekal na něj. Hlava mě furt bolela, ale to mi nezabraňovalo si užít tohle báječně vypadající jídlo. Moje nádherná družka donesla pití a usadila se téže je stolu. ,,Tak dobrou chuť!" popřáli jsme si a pustili se do jídla. ,,Je to dobrý." řekl jsem po prvním soustu a Sen souhlasil. Po jídle jsem šel umýt nádobí a Sen seděl na gauči. Chtěl to udělat sám, ale má smůlu. Myl jsem talíře a potom začal trošku kašlat.

Nedovolil mi umýt nádobí tak jsem čekal v obýváku, ale najednou jsem uslyšel Kageho kašlat. V kuchyni jsem ho našel opírat se o linku a ten kašel se zhoršoval. ,,Kage?!" vyjekl jsem vyplašeně a doběhl ten kousek k němu zrovna když se uklidnil. Podal jsem mu opět sklenici vody a odvedl do ložnice. ,,Co se to děje?" zakňučel jsem starostlivě, když už seděl na posteli.

Uslyšel jsem vyplašeného Sena, který byl hned u mě. Uklidnil jsem se a už popadl dech. Sen mi podal sklenici vody a já se napil. Odvedl mě do ložnice, kde jsem byl donucen si lehnout. ,,Asi budu jenom nemocný." usmál jsem se a stáhl ho k sobě. V ložnici mám televizi, takže se můžeme na něco kouknout. ,,Koukneme se na něco?" usmál jsem se a trošku ještě zakašlal.

Jestli ještě chvíli bude hrát tohle divadlo, že je v pořádku tak ho asi praštím. Když znovu zakašlal vymanil jsem se z Kageho náruče a rychle se vrátil se sklenicí vody. Měl jsem opravdu starost, ale stejně jsem si lehl zpátky a položil hlavu na Kageho hruď a objal ho kolem pasu. ,,Kdyby si cokoli potřeboval, řekni." oznámil jsem a jen napůl sledoval co pustil.

Je až moc starostlivý. ,,Říkám ti, že budu asi nemocný, tak to tolik nehroť." pohladil jsem ho po hlavě a pustil tam Babovřesky 3. Koukali jsme na to a Sen po chvilce usl. Vypl jsem televizi a rozhodl se jít na zahradu, protože bylo venku hezky. Na zahradě to bylo ještě horší. Zvuky kolem mě děsně štvaly, tak jsem radši zalezl zpět. Nakonec jsem skončil v jídelně, kde jsem ležel na stole a koukal na strop. ,,Inyanga enegazi. (Krvavý měsíc)." řekl jsem a a zavřel oči.