Jako Popelka ✓

Kapitola 10.

Než jsem se nadala přišla Kelly, která mě měla učesat a já zas jí. Tak nějak jsme si povídali a mezitím mi Kelly učesala vlasy do culíku a prameny v něm byli navlněné.

Já ji učesala už méně pěkný, ale Kelly nechtěla nic nóbl. Tak jsem ji učesala lehký copánek a mírně zvlnila vlasy.

Obě jsme byli spokojené a mohly jsme jít. Ještě jsem si do batůžku vzala moji krásnou světle modrou lodičku pro štěstí. Nevím proč, ale měla jsem tušení, že ji budu potřebovat. Šly jsme poměrně kousek. Já se u školy mám sejít s Markem, který mě zase požádal abych byla jeho doprovod. Souhlasila jsem alespoň tam nebudu na ocet. Došla jsem k němu Kelly se mezi tím ztratila mezi davem a Marko mi nabídl rámě. S radostí jsem ho přijala a společně jsme vešli do budovy školy a následně do tělocvičny, kde to bylo už v plném proudu. Při našem příchodu začala hrát pomalá písnička, a tak jsme šli s Markem tancovat. Nějakým způsobem mi zase vadilo jak se na mě tiskl jenže tentokrát jsem to nemohla ustát protože mi rukou sjížděl níž než měl. Odstrčila jsem ho.

,,Promiň Marko, já... já nemůžu."

Zůstal tam stát jako opařený a já se ztratila v davu vyhledala jsem si místo na židli někde v rohu tělocvičny. Bylo mi do breku. Myslela jsem, že mě bere jen jako kamarádku stejně tak jako já jeho. On prostě musí pochopit že mé srdce žhne jen pro Sama. Seděla jsem tak a očima skenovala dav až do doby než se můj pohled zastavil u kluka, který byl až nereálné podobný Samovi. Ne to nemůže být on co by tu dělal. Tak jsem přesměrovala pohled jinam. Za necelou minutu bude mít ředitelka proslov k maturákům to zas bude tak na půl hodiny. Jak jsem řekla tak se stalo půl hodiny gratulovala maturákům a nakonec nám popřála hezkou zábavu.

,,Jo ještě než vás opustím chtěla bych poprosit aby za mnou přišla Nikol Freyová."

No. Jo. To budu já. Tak jsem se tam vydala a stoupla si vedle ředitelky.

,,Tak Nikol já bych ti chtěla poděkovat a výzdobu tělocvičny na dnešní ples. Jen abyste měli přehled, kdo to tu tak krásně vyzdobil." tělocvičnou se rozhlýhal potlesk.

Do ruky jsem dostala mikrofon. No tak jsem něco řekla.

,,Děkuji, ale já v tom nebyla sama měla jsem skvělý tým lidí, kteří mi pomáhali, to oni si zaslouží vaše dík."

Znovu se rozeněl potlesk. Chtěla jsem jít z pódia, ale ředitelka mi řekla ať se posadím na kraj a vezmu si botu z batohu asi si jí všimla. Nechápala jsem proč, ale udělala jsem to. Poté se rozehrála písnička All i need od Within Temptation. Dav vytvořil uličku a z ní vyšel Sam. Držel v ruce identickou botu, kterou jsem nyní měla na sobě. Ihned jsem vše pochopila. Přišel až ke mně.

,,Myslím, že tahle je tvoje princezno."

Nedokázala jsem mluvit. Sam mi nazul botu a pomohl mi z pódia. Zastavili jsme se uprostřed a opět začali tancovat ten totožný tanec jako před půl rokem. Cítila jsem se v ráji. Byla jsem s ním a nic mi už nebránilo v cestě s ním taky zůstat. Milovala jsem ho jako vlk svůj měsíc. Milovala jsem ho žárem tisíce sluncí. Milovala jsem ho neskutečně moc, a tak mi to přišlo správné. Po dotančení si zase opřel čelo o to mé. Tentokrát nebyl důvod utíkat. Zůstala jsem tam stát s ním a bylo mi fuk, že na nás všichni koukají. Usmívala jsem se a byla spokojená. Najednou se odtrhl, podíval se mi do očí a zašeptal.

,,Miluju tě."

,,Taky tě miluju."

Poté se rozkošně usmál a spojil naše rty v jedny. Odtáhli jsme se a já ho objala. Zatočil mě ve vzduchu. Dav se už zase rozpohyboval a my opustili tělocvičnu. Stále usmívající se jsem šla ruku v ruce se Samem až před budovu školy.

,,Nikol, ty měsíce byli utrpení nemohl jsem skoro dýchat. Nevěděl jsem jestli jsi v pořádku potřeboval jsem tě vidět.
Žádná jiná se ti nevyrovná. Ty jsi moje princezna a já tě miluju."

Hleděl mi do očí a za svitu měsíce mě znovu políbil. Poté se odtahl.

,,Budeš se mnou kráčet po boku jako má princezna?"

,,Ano Same, budu."

Jeho koutky úst se roztáhly do širokého úsměvu a znovu mě v objetí zatočil. Smála jsem se a on také. Byla jsem šťastná a on také. Miluju jeho a nikoho jiného už nikdy milovat nebudu. Ve stálém objetí jsem koutkem oka nahlédla do školy a viděla Marka. Byl zdrcený a smutný. Odtáhla jsem se od Sama a zeptala se jestli už půjdeme. Kývl, ale dodal, že mě chce někam vzít. Dovedl mě k autu a zavázal mi oči. Jeli jsme cca 10 minut. Pomohl mi vystoupit z auta a chytl mě do náruče. Vyjekla jsem, ale Sam se pouze zasmál. Chvilku se mnou takhle šel a pak mně posadil na lavičku sundal mi šatek a mě se naskytl pohled na údolí s jezírkem okolo, kterého lítaly světlušky a v něm se třpytilo celé hvězdné nebe i s měsícem. Okolo jezírka byli mohutné stromy a ze svahu vedly dolů dřevěné schody na jejímž zábradlí byli do žlutá zbarvená světýlka. Sešli jsme dolu a za stromy byla krásná dřevěná chata.

,,Tenhle chata je naše pokud tedy chceš."

,,Já chci tebe."

Znovu mě políbil a já si už nepřála více.