Heroine(s) / Avengers fanfikce guys xd/

Diktatura slečny Mal

Thalia

Po pár dalších dnech lenošení a jezení, se musel někdo obětovat, aby řekl tu osudnou větu.

"Došlo nám jídlo?! Jak je to kurva možné?! Včera bylo v ledničce alespoň nějaké ovoce!? Přiznejte se který parchant to sežral?!" Řvala ségra snad přes celou základnu. Jako surikata vystrčím hlavu ze svého pokoje, kde jsem momentálně stěhovala nábytek. Prostě se mi nelíbilo, že nemám postel u okna... a zavazela mi tam skříň, takže jsem musela pohnout i se stolem... Jednoduše se mi spustila řetězová reakce stěhování.

Uslyším najednou dupot poté salvu nadávek. Tony vyběhl ze své dílny a v ruce držel nějaký klíč. Zalezu zpátky do pokoje, kde mám rozdělanou práci. "F.R.I.D.A.Y. ?" Optám se do vzduchu. "Ano slečno?" Ozve se téměř okamžitě. "Pusť mi tam prosím můj playlist na YouTube Music, děkuji." V mém pokoji se hlasitě rozeznějí basy. "Somedays you are only thing I know, only thing thats burning when the night is so cold. Can't look away, can't look away..." Začnu si prozpěvovat tiše mashup Billie Eilish a 5sos.

Je mi úplně jedno, že jim došlo jídlo, neboť já mám u sebe ještě nějaké müsli tyčinky a čokoládu. A jestli se tu někdo pokusí vlézt a vzít mi moje jídlo, neručím za sebe.

Malia

Je to několik dní od našeho bruslení. Všichni mě a ségru ze začátku probodávali pohledem, ale teď už je to v pohodě. Za chvíli je Silvestr a nám pomalu dochází jídlo a chlast. Možná vypadám jako andílek, ale taky se ráda pořádně zhulákám. A momentálně jsem nenažraná. Sice mám chuť na salát nebo něco zdravého, ale jsem nenažraná. Líně vstanu z gauče, kde vedle mě sedí Pietro. "Kam jdeš?" Usměju se. "Jsem nenažraná, tudíž se jdu nažrat." Usměje se nad mým spojením a já už lezu do ledničky.

"Kurva, já ho zabiju... Zbiju, zabuším do země toho imbecilního jedince, který se nechá nazývat géniem! Pojď sem ANTHONY!"Pietro se z gauče zasmál. Hodím na něj vražedný pohled. "Anthony já tě zabiju! Ty jsi mi snědl poslední jídlo! Ne jen mně. Všem! Nemysli si, že se obejdeš bez trestu." Řvu stále. Se divím, že na mě někdo nezařval zpátky. Asi bych to stejně neslyšela. Dupu nasupeně chodbou základny směrem k dílně.

 "Kaj jseš, já si tě podám! Nemá cenu se schovávat!" Dveře do dílny se rozletí, protože jsem si sama otevřela. "Jdeš na nákup ty génie! Za chvíli SIlvestr a tu ani drobek, natož kapka!" Zařvu do zdánlivě prázdné dílny. "Nikam nejdu! Něco tu mám rozdělanýho!" Hodí po mně nějakou součástku. S neústupným pohledem součástku pošlu zpátky. "Vím, že jsi sežral poslední banán, tak to na mě nehraj! Doufám, že si nemyslíš, že se vyhneš trestu." Očkem se na mě podíval. "To si uhodla." Povzdechne si. "Teď to opravdu nejde, a hušuj odsud!" Hodí po mně špinavou hadru. "Fajn, beru si tvoji kreditku a koupím jen jídlo." Otočím se na patě. Tony se zastaví na místě. "Kup i nějaký pití."

"Ani náhodou, nevyznám se v tom." Zalžu a schválně nahlas si začnu odpočítávat hned několik věcí. "Tak jo, kreditku mám, pin znám akorát mi chybí řidičák... to důležité asi nebude, dokud mě nechytí chcajti." Odejdu z dílny směr garáže. Teď záleží na Tonym, jestli chce být na Silvestra střízlivý, nebo půjde se mnou. V dílně teď prohledává svou skrýš poslední záchrany, ale flašku nenachází. "RIVERO! OKAMŽITĚ SE ZASTAV!" Pousměju se a pokračuju v cestě do garáží. Už slyším za sebou kroky. Kulišácky se usměju. "Ty si umíš hrát na diktátora." Zastavím se a dívám se do zdi a nevnímám. Tony se zastaví taky... 

Flashback

Sedím ve třídě a dodívali jsme se na nějaký dějepisný dokument. Teď se bavíme s učitelkou. "Já bych jim prostě řekla, kdo jo a kdo ne. " všichni v kroužku kolem učitelky se zasmějeme. "Ty by jsi byla dobrá diktátorka." Řekla učitelka mně nazpátek. Všichni jsme se smáli. (Poznámka autorky: tohle se mi vážně stalo😂)