Než dojdeme k vlaku mám naprosto celé kalhoty od bahna. Docela by mě zajímalo jak jsem to dokázala. Haymitch mě posílá dovnitř, že mi kufry pak přinese. Zachvilku se tu objeví Peeta a Katniss, kamery a lidi co se s nimi budou loučit. Procházím společenskou místností a vpomínky na mě útočí z každého rohu. Než dojdu ke svému pokojimám pocit jakoby mi každou chvíli měla explodovat hlava. Zalézám do pokoje a ani tady mě nečeká klid. Co mě to napadlo ?! V očích se mi začnou hromadit slzy. Aniž bych si to uvědomila podlamují se mi kolena a já se snažím přerušit tok myšlenek. Rukama si chráním hlavu a snažím se uvěřit tomu, že mě to jaksi od mých myšlenek vysvobodí. Bohužel tomu nevěřím.
Přece se nesložíš ze vzpomínek?!
Ne to teda nesložím.Zhluboka se nadechnu a postavím se na nohy.
Přejdu do koupelny a vlezu si pod sprchu.
Stojím pod sprchou a uklidňuji se.
Když vylézám vysuším si vlasy a v ručníku přejdu do ložnice, kde na mě čekají kufry.
Na jednom z mých kufrů leží papírek.
Jsem rád, že jsi tady. - HPousměji se. Skládám si věci do skříně a venku si nechávám světlounce žluté šaty - mé oblíbené - a k těm si beru balerínky. Vlasy si vyčešu do drdolu a pár pramínku nechám splynout podél obličeje.
Jdo do společenské místnosti. Haymiych sedí v křesle s Katniss v klíně. Naproti sedí Peeta a vedle něj nějaké kapitolské monstrum. Jestli jsem takhle vypadala i já no tak to poťeš koště.
Vstupuji nervózně do místnosti. Zdá se mi jako bych tu nebyla vítaná. Všichni se na mě otočí, dokonce i ta kapitolanka zvedne oči od zrcátka ve kterém se prohlížela. Docupitám k volnému křeslu vedle Katniss a Haymitche.
"Náš tým je kompletní."pronese Peeta a mě to vžene slzy do očí. Natáhnu se a chytnu ho za ruku.
Můj tým. Moji vítězové. Lhala bych kdybych řekla,že mi nechyběli.