O pár týdnů později
Vylekaně do sebe vtáhnu vzduch.
"Co se děje zlato?"zeptá se Haymitch zpoza novin.
"Za dva týdny jsou Vánoce."řeknu a do mého hlasu se vkrádá histerie.
"A proč ten povyk?"
"Nemáme výzdobu, cukroví prostě nic. To nemůžu stihnout!"začnu vyšilovat.
Haymitch složí noviny a podívá se na mě pohledem To nemyslíš vážně?
"Pojedeš do Kapitolu nakoupit ozdoby na stromeček, výzdobu na dům a já začnu péct. Co chceš k Vánocům?"
"Effie uklidni se. Máme ještě dva týdny. Peeta za dva dny pojede do Kapitolu, aby koupil nějaké věci tak pojedu s ním. Mě bude stačit, když tu budeš se mnou."
Proč všechno bere tak ma lehkou váhu?!
"Nezlehčuj to."
"Nezlehčuju. Ono to lehké je Eff. To jen ty tu takhle blázníš. Uklidni se ano?"
Zhluboka se nadechnu.
"Tak...."
"Máš pravdu. Promiň."
"Nic se neděje."obejme mě. Obejmu ho zpět.
"Miluju tě ty můj blázínku."usměje se.
"Já tebe taky."
O dva dny později
Probudí mě nevolnost. Utíkám na záchod.
Po chvilce se ozve klepání na dveře.
"Effie jsi v pořádku?"
"Jo. Nechoď sem."
Samozřejmě jako bych mluvila do zdi. Sedne si vedle mě do dřepu a hladí mě po zádech."V nemoci i ve zdraví. Pamatuješ?"
"Jsem v pořádku."
"Nikam nepojedu, když ti není dobře."
"Ne. Jeď. Jenom...asi sem něco špatného snědla."
"Jseš si tím jistá?"
"Jo. Budu u Katniss. Nemusíš se o mě bát."
"Haymitchi!!"zavolá ze zdola Peeta.
"Tak běž."
Chvilku se na to netváří, ale pak se ke mě skloní a políbí mě."Už teď mi chybíš."
"Ty mě taky Haymie."
"Miluju tě."
"Já tebe taky!" zavolám za ním. Pochybuji, že to slyšel.
