"Ephumie Trinketová!!"rozkřičí se někdo. Celé tělo mi ztuhne strachem. Haymitch vyskočí na nohy a vytahne mě sebou. Katniss stojí ve dveřích a vrazdí mě pohledem.
"Katniss vysvětlím to."řekne Haymitch.
"Ty sklapni!"
"Není to tak jak to vypadá."zatahuje si mě kousek za sebe.
"Není?!?!A jak to teda je?!"
"No dobře možná to tak trochu je."
"Takže ti nebude vadit, když jí utrhnu hlavu!"vykřikne a vrhne se přes místnost na mě. Haymitch ji popadne a přehodí si ji přes rameno.
Sápe se po mě jako hladové zvíře.
"Katniss..."řeknu a přiblížím se k ní. Drápne mě do tváře.
"Udělám ti ze života peklo!"zakřičí než jí Haymitch odnese pryč.
Zůstávám tam sama. Sedám si na pohovku za mnou.
Co jsem to udělala?! Chovám se jako děvka.
**
Zůstala jsem tam až do večera. Nechtěla jsem s nikým mluvit a ani nikoho vidět. Vyplakala jsem se, rozbila pár talířů - o které jsem se několikrát řízla - a bylo mi líp. Potom jsem odešla do svého pokoje, uma se a šla si lehnout.
**
Opět jsem se probudila s křikem. Tentokrát mě nezabíjeli mutové, ale Katniss. Opět přichází Haymitch.
"Ahoj"zdraví mě tiše a sedá si na kraj postele.
"Ahoj"špitnu."Zastal jsi se mě."
"Učím se ze svých chyb. Nedopustil bych, aby ti ublížila."
"Tak to bys tu neměl být. Ona na to přijde Haymitchi a já nechci být na jejím seznamu obětí."sedám si.
Pohladí mě po tváři.
"Tohle jsem nechtěla...j-já..."Rozpláču se.
Haymitch si mě vtáhne do objetí. Houpe mě v náručí a hladí po vlasech.
"Neplakej."šeptá.
Odpovím my vzlykem.
"Všechno bude v pořádku. Jsem tu pro tebe."šeptá.
"Vždycky?"vlyknu.
"Napořád. Slibuji."
"Zůstaneš do rána?"
"Samozřejmě."
A pak usínám v jeho objetí.
**
"Effie, Effie...ššš."
Probouzím se. Obličej mán smáčený od slz. Srdce mi bije jako zvon. Objímám Haymitche a usínám.
Takze tato kapitola je specilane pro @MiaKunc (je to spravne napsane?) Tak snad se ti bude libit. I Hope You Like It. xoxo Jull
