Už-už to chci udělat, když v tom uslyším výkřik:"Effie!!"
Najednou mi někdo nůž vytrhne z ruky. Haymitch na mě kouká se slzami v očích.
"Ne!! Vrať mi to!! Já to tak chci!! Je to moje rozhodnutí!! Vrať mi to...prosím...prosím."skácím se na zem. Kolena si přitáhnu až k bradě a brečím.
"Effie. Proč?"
"Já už takhle dál nemůžu. Myslela jsem, že mě to od všeho osvobodí."
Haymitch si kleká vedle mě. Bere mě do náručí. Po dlouhé době xase cítím jeho doteky a uvědomuji si jak moc mi chyběl.
"Nic by se tím nevyřešilo. Jen by jsi tím ublížila lidem okolo. A nejvíc mě."zašeptá smutně.
"Promiň. Za všechno. Za tohle a za naše dítě."
"Effie to přece nebyla tvoje vinna, že jsi potratila. To se stává. Nikdo nemohl za to, že miminko nebylo dost silné a..."nedokončí.
"Ale..."
"Ne Eff. Není to tvoje vinna."
"Haymitch já chci miminko."Omotám mu ruce kolem krku a zabořím si obličej do jeho košile.
"Až bude správný čas tak ho mít budeš. Slibuji."
"Já chci teď."kouknu na něj. Políbím ho. Odhrne mi jednou rukou vlasy z tváře aniž by mě přestal líbat. Vezme mě do náruče a odnese do ložnice. Položí mě na postel a začne mě líbat na krku. Stáhne mi tričko. Hladí mi nahé tělo. Sundá ze sebe svoje oblečení a já si sundám to své. Povalím ho na postel a obkročmo si na něj sednu. Nasměruje se proti mému vchodu a já na něj dosednu. Slastně zavzdychám. Začnu pomalu pohybovat pánví nahoru a dolu. Haymitch mě uchopí za boky a začne si určovat tempo.
Zničeho nic mě jedním pohybem přetočí na záda aby byl nahoře on. Zajedu mu prsty do vlasů a zavzdychám jeho jméno. Po chvilce dosahuji orgasmu. Haymitch se udělá chvilčku po mě. Svalí se vedle mě na postel a přitáhne si mě do objetí. Políbí mě do vlasů."Miluju tě."
"Já tebe taky Mitchey."
Zdá se, že se všechno pomalu vrací do normálu a to je jedině dobře.
