Narozeniny

949 61 19
                                    

1.8.1994

Dnes mám narozeniny. Konečně. Včera je měl Harry, takže je budeme slavit společně. Teda ještě s Teddym, Nickem a Em. Všichni máme narozeniny pospolu, takže je vždy slavíme spolu. Nevím, kdo to vymyslel, ale je to tradice. A já ji nechci měnit.

Takže už od rána to tady bylo jako v úle. Už v devět přišli Teddy, Nick, Em a jejich rodiče, tím pádem je tu velký chaos. Já se před tím zavřela do svého pokoje a vytáhla si knihu. Opravdu jsem neměla náladu na to, sedět někde dole, takže jsem si četla u sebe.

Z pokoje jsem odešla až na oběd. Protože je tradice, že obědváme pohromadě, takže to chci udržet. Jen letos tam je navíc otec.

V jídelně jsem si sedla ke stolu a čekala na to, až si sednou i všichni ostatní, abychom mohli začít jíst. Naštěstí netrvalo dlouho a mohli jsme začít jíst polévku.

Po obědě jsme šli na dárky. První se daly Teddymu a následně Harry. Teď jsem byla na řadě já. Od Jamese s Lily jsem dostala overal, od mámy s otcem krásnou sadu šperků, od Harryho s Teddym mikinu, od Em a Nicka náramek, od Sama s Mayou svítící tenisky, od Rema s Kate knihu, od Rona čokoládové žabky a od Hermiony knihu.

Prakticky dostanu každý rok to samé. Když jsem vše rozbalila já, byl čas na Nicka a následně na Emmu. Pak přišel čas na dort. Měli jsme jen jeden, protože pět bychom pravděpodobně nikdy nesnědli.

Ten dort byl naprosto krásný. Byl s jahodami, ale i s čokoládou. Byla by škoda ho sníst, protože byl jak sladký, tak i aspoň trochu zdravý. Ale co.

Máma ho rozkrála a každému z nás dala kousek. Já jsem se do něho s chutí pustila. Opravdu jsem se na něj těšila.

Po dortu jsem si odnesla všechny dárky do pokoje a šla jsem zpět do obýváku, kde se všichni dívali na nějaký film, takže jsem se k nim připojila. Neměla jsem v plánu ten film vnímat, takže jsem si vzala jednu novou knihu a začala jsem si číst. Konkrétně tu od Hermiony. Nevím, proč zrovna tu, ale cítila jsem, že je to to pravé.

Film skočil po hodině a půl. Já byla tak zabraná do čtení, takže jsem to vůbec nevnímala. Ten příběh mě fakt chytil, takže jsem tam celou dobu jen seděla a četla.

Když jsem konečně zvedla pohled od knihy, tak jsem viděla, že už jsou všichni na odchodu. Rychle jsem se se všemi rozloučila a zalezla jsem si do pokoje. Ani na večeři jsem nešla. Neměla jsem moc hlad.

V pokoji jsem se osprchovala a převlékla se do pyžama. Lehla jsem si na postel a přikryla se peřinou. Chvíli jsem ještě přemýšlela, než jsme zhasla světla. Pak jsem zavřela oči a čekala jen na to, zda usnu.

Dort

Dárky Cass

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Dárky Cass

Omlouvám se, že tahle kapitola je kratší, ale já nevěděla, co psát

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Omlouvám se, že tahle kapitola je kratší, ale já nevěděla, co psát. Příští už snad bude delší. Vaše Claire

Cassandra BlackováKde žijí příběhy. Začni objevovat