Asi ho miluju

záleží mi ještě na něm?

Stál tam Radek. Vitaa se přede mě postavil a podíval se na něho vražedným pohledem. Radek ale stál a nic nedělal. Po chvilce ale řekl "to nic jsem tu v dobrém" Vitaa se ale jen ušklíbl a řekl "no to určitě. " Nevěděla jsem co mám dělat tak jsem zůstala stát tak kde jsem byla. "Víš co? Mi je to jedno. Hlavně neubližuj Nelle" Řekl vitaa a zase se začal mračit. "Fajn" Odsekl Radek a uhnul nám že dveří. Přiběhla jsem k jeho posteli. Ležel tam a nereagoval. A vitou jsme se na sebe podívali a byli jsme ticho. "Myslíš že bude v pořádku? " Zeptala jsem se ho. "On? Určitě. " Řekl vitaa a usmál se. Taky jsem se usmála. Pomalu jsem začala zvažovat jak se pomstít Loře a napadlo mě že začnu chodí s vitou ale co Sam? Nevěděla jsem jestli k němu ješte něco cítím takže jsem nevěděla . Jenomže by to mohlo být nefér proti Samovi ale pokud mi tohle udělal neměla jsem na výběr. Jak jsem přemýšlela tak jsem si ani neslyšela vejít doktora do pokoje. "Takže. Dobrý den. Moje jméno je Kristián Dobrovič a jsem váš ošetřující lékař. " Řekl docela starý pán který stál ve dveřích. Věděla jsem že tato otázka měla být pro Sama ale odpověděla jsem na ni já. "Moc mě těší pane doktore" Snažila jsem se být milá i když jsem si myslela že zachvilku vybuchnu vztekem. Doktor mě ale ignoroval a postavil se k nemocničnímu lůžku. Něco zkontroloval a nakonec odešel. "By mě zajímalo kdy ho propustí " Odsekl Radek. "Ty už buť dneska ticho" Okřikl Vita Radka. Radek se jen ušklíbl a vyšel z pokoje. "Nell... Nell... " Ozvalo se že zadu. "Co to bylo? " Zeptala jsem se. "Co myslíš? " Řekl vitaa a podíval se na mě nechápavým pohledem. "Hm asi se mi jen něco zdálo " Povzdychla jsem si. Vitaa jen přikývl. Zachvíly se to ale ozvalo zase. "Hele to se mi asi nezdálo. Jako kdyby několik říkal moje jméno? " Řekla jsem podezřele. "Nemas třeba jenom hlad? Určitě máš halucinace z hladu" Řekl vitaa vážně. Rozesmála jsem se a on taky. Dále už jsem nic neslyšela. S vitou jsem si mohla povídat celou věčnost. Byl mega hodný člověk narozdíl od jeho sestry. Povídali jsme si tak moc až jsme zapomněli kolik je hodin. "Jzs už jsme tady skoro 5 hodin" Vykřikl vitaa. Já jsem se ale jenom zasmála. "Nepůjdeme už? " Zeptal se. "Jak chceš. Mužem " Řekla jsem. "Tak jo. Jdeme" Řekl a usmál se. Ruku mi dal na rameno a z toho dotyku jsem dostala husinu. Bylo mi to snad ještě více příjemnější než kdyby tohle udělal Sam. Došli jsme před nemocnici a stopli si taxi. "Hele co kdybychom se už dneska nevraceli do tábora. " Řekl vitaa. Byla to dobrá nabídka. Z hloubi duše jsem byla strašně šťastná když se mě na to zeptal ale na povrch jsem nechtěla vypadat divně takže jsem dělala jakože se rozmýšlím. Nakonec jsem jak jinak název souhlasila. Z taxíku jsme vystoupili kdesi u lesa. "Pojď zavedu tě na jedno nádherné místo. " Řekl a usmál se. Chytil mě za ruku a táhl mě kdesi do lesa. Došli jsme až k louce. "Už tam budem? " Zeptala jsem se nedočkavě. "Ještě chvíli vydrž" Řekl vitaa a usmál se. Zabočili jsme a v dálce jsem spatřila nádherné jezero s malou dřevěnou chatou. "Ooo to je nádhera " Řekla jsem úžasem. "To teda je. Patří to tady mým rodičům. Chodím sem často přemýšlet a nebo kalit s kámošema ale neměl jsem tu ještě nikdy holku." Přiznal se. Docela mi záleželo na tom že jsem tady jako první holka. Překvapovalo mě tě Víta ještě nemá holku. "Hele a ty jsi už někdy měl nějakou holku? " Zeptala jsem se opatrně. "Ne proč? " Odpověděl. "Ale jen tak" Řekla jsem a usmála se. "Tak pojď ať už jsme tam" Řekl vitaa a rozběhl se po orosené louce. Když jsme tam došli sedli jsme si tam na malé molo. Vnímala jsem to ticho. Bylo to užasné až na to že mi byla zima. "Hele není ti náhodou zima? Docela se klepeš. " Řekl vitaa. "Trochu" Řekla jsem. "Půjčím ti mikinu jestli chceš" Nabídl se vitaa. Když tohle řekl srdce mi vyskočilo skoro až do krku. "Jo tak jo. Pokud ti to nevadí " Řekla jsem rozrušeně. Vitaa že svojeho batohu vytáhl černou vans mikinu a podal mi ji. "Díky " Řekla jsem a usmála se. "Nemáš zaco" Řekl a taky se usmál. Oblékla jsem si ji. Voněla vitovou voňavkou. Byla jsem docela unavená. Ani jsem si to neuvědomila a opřela jsem hlavu o vitovo rameno. Asi to trochu nepochopil ale potom mě chytl kolem ramen a já jsem byla spokojená. Už k Samovi nic necítím. Ode dneška chci vitu :)