Asi ho miluju

Same?

Sára byla mrtvá a mě společně s ostatníma holkama zavřeli do obrovské tmavé místnosti... pořád jsem brečela a litovala že Sára neběžela přede mnou. chtělo se mi ze všech těch nechutných idiotů co tu byli zvracet.. prostě mi zabili kámošku... doma teď na ní jistě čeká rodina, kamarádi, kočka, přítel a neví že už jí nikdy neuvidí... pořád žijou v tom že Sára pořád žije a vrátí se jim domů... je mi jich moc líto... celé její rodiny

v té místnosti jsme byli zavřené už více než 17 hodin... bez vody, bez jídla... ten vitaa je fakt strašný debil.... v tuhle chvíli jsem prostě a jen chtěla umřít... prostě už jen nic nedělat  a čekat dokud prostě neskončí můj debilní život, navíc se mi začalo moc stýskat... po mámě, tátovi, bráchovi, Lee, spolužácích, všech kamarádkách a kamarádech a dokonce i po Samovi. začala jsem hodně pochybovat o tom že se odsud ještě někdy dostanu živá.. bylo mi tak strašně špatně... prostě už jsem ze vším chtěla skoncovat a spokojeně pít drinky se Sárou v nebi a pozorovat všechny ty lidi jak žijou své úžasné životy. od mého velmi intenznivního přemýšlení mě vyrušil velmi povědomý hlas... byl to vitaa. "holky asi všechny víte co vás teď čeká... ten nejhorší trest.. tolik bolesti jste ještě určitě nikdy nezažily ale aspoň si uvědomíte že tohle se dělat prostě nemá. řekl vitaa. mega jsem se vyděsila... tohle přece nechci.. co když to nepřežiju

po pár hodinách jsme všechny dostaly konečně najíst a napít a měly jsme povoleno se nachvíly jít projít ven... samozřejmě se strážemi.. bylo fajn zase nachvíly cítit čerstvý vzduch... nejspíš už naposled

uběhlo několik dní a my jsme stále byly zavřené v té odporné kleci a jen jsme čekaly kdy zemřem. umírala jsem hladem a žížní... naštěstí byl dnes den jídla a pítí a následné malé procházky venku. po procházce za náma přišel vitaa. "děvčata od zítra začínáme s trestama a ať víte tak jako první půjde natalie". chtěla jsem tomu zmrdovi něco říct ale bála jsem se... natka se rozbrečela a já jsem se jí upřímně ani nedivila..... hodiny utíkaly a už tu byl večer což byl čas spánku... konečně

když jsem se ráno probudila tak zrovna chtěli odvést naty pryč.... ještě jsem se s ní stihla rozloučit a popřát ji hodně štěstí... asi za 20 minut jsem uslyšela její křik... totálně jsem se rozbrečela... pak už bylo ticho... modlila jsem se aby to přežila... po pár minutách tu zas přišel vitaa a řekl mi věc která mě totálně rozhodila... byla jsem totiž další na řadě.... strašně moc jsem se bála, hlavně večer....

rozloučila jsem se z holkama a vitaa už mě pomalu vedl na sál... místnost byla celá bílá a bylo tam jedno velké okno... vitaa mě posadil na stůl který stál uprostřed sálu a řekl "hele já se jen na něco půjdu podívat, jo a utéct se ti odsud fakt nepodaří" a odešel pryč... seděla jsem na tom stole a najednou jsem uslyšela nějaký hluk a následné otevření okna.. otočila jsem se a uviděla.... SAMA!!!!!! samým štěstím jsem se rozbrečela a běžela k němu... " Nell? si to ty?" zeptal se. "ano!" řekla jsem. uslyšela jsem kroky "same musíme okamžitě zmizet" řekla jsem a on přikývl a otevřel onko kterým jsme vylezli ven a začali co nejdál utíkat

doběhli jsme až na okraj lesa. "Nell som tak strasně moc rád že ťa konečně vidím" řekl Sam. "já taky a mockaát ti děkuju že jsi mě odtamtud zachránil" řekla jsem a pořádně jsem jsem ho objala. "není zaco... ale teď musíme isť na bus domov, dobre?" zeptal se mě.. "jasně" řekla jsem šťastně... po cestě jsem mu řekla všechno co se tam stalo? co nám tam dělali a kdo to všechno vedl. sam mi zase řekl jak mě našel

když jsme dojeli ke mě domů tak mě u dveří už čekala máma, táta, Maty a Lea všechny jsem je pořádně odjala a taky jim všechno řekla a táta následně zavolal policii. taky jsem jim to všechno řekla. byla jsem moc šťastná ale furt jsem přemýšlela nad Sárou... holkama co tam zůstaly... ale tak už to věděla policie takže to snad už bude v pohodě

za pár dní jsem viděla v televizi jak zatkli vitu a všechny holky odtamtud propustily... byla jsem moc ráda že už je to všechno vyřešené....

no nazdarrrrr... takže tady to máte.... všechno je zas dobryy... sry za ty chyby ve slovenštině snad to nějak přečtete... jooooo a jnak vám prozradím že toto ještě není posledníí kapitola xddd