Asi ho miluju

První Den V Pekle

Probudila jsem se v nějaké místnosti. Byla jiná než ta ve které jsem se probudila poprvé. Tahle byla taková víc... Tmavší a strašidelnější. Srdce mi začalo strašně rychle bušet protože jsem se bála... Všude se ozývali podivné zvuky.. Něco jako když.... Nestojí to radši ani za zmínku. Po celém tom přemýšlení jsem se na sebe podívala. Mela jsem poškrábané ruce, na nohách jsem měla opravdu hnusné modřiny a vlasy jsem měla slepené krví. "haló? Je tu někdo?" zavolala jsem ale nic se neozvalo. "halooo" zavolala jsem znova... Asi to nemá cenu, takže jsem si sedla na zem a dala se do hlasitého breku.....
  
  *O pár minut později*

Chytil mě neskutečný vzek takže jsem se rozběhla proti dveřím a začala lomcovat ze zámkem... Byl ale až moc pevný takže se to nepovedlo. Snažila jsem se je ještě vykopnout ale bylo to na nic. "je to marné... Věř mi, taky jsem to už zkoušela" ozval se nějaký hlas. "kdo to řekl?" zeptala jsem se. "jo promiň že jsem se nepředstavila.. Jsem Sára a je mi 17. Jsem tady zavřená už měsíce.. Co ty?" řekla ta holka. "ccože? Už několik měsíců?" zarazila jsem se. "no jo.. Někomu se podaří odsud utéct ale je vždycky tak dezorientovaný že ho stráže zas hned chytí a dají ho zpět... Ještě dokonce na horší místo než je tohle..." řekla Sára a povzdechla si. "aha... Jo a jsem Nella a je mi 16..." řekla jsem. " těší mě" řekla... "mě taky" řekla jsem. "no a jak to tady vlastně chodí?" zeptala jsem se. "noo tady jsme vždycky před tím než jdeme na snídani.. Ti typci nás vzbudí a zavedou nas sem. Potom když je snídaně nám otevřou dveře a my jdeme za jedním z nich. Po snídani se jdeme převléct a jdeme na stavbu, pak je oběd a potom nás až do večeře zavřou do našich pokojů kde se musíme upravit a ty nejkrásnější a nejhubenější jdou do bordelu který je odsud nedaleko.. Ostatní jdou zase pracovat.. Potom je večeře a nakonec jdeme spát." řekla Sára a vydechla si." ouuuu aha... No a ty večer pracuješ nebo jdeš do...bordelu?" zeptala jsem se." já.... Jdu do bordelu.. Bohužel.. Už se snažím aspoň trochu přibrat ale mám strašně rychle spalování takže vždycky když něco sním, hned to strávím.. Tím pádem nepřibírám." řekla smutně." to mě moc mrzí" řekla jsem." jo díky. Nepřeji ti abys tam šla ale záleží na tom jakou máš postavu" řekla a v tu chvíli se začaly otvírat dveře. Byla snídaně. Vyšla jsem z nich a uviděla asi 10 holek. Která z nich ale byla Sára? Takze jsem zkusila zavolat.. "Sáro?" jedna z nich se otočila.. Byla to docela nízká, dlouhovlasá holka. "Nello?" řekla a usmívala se. "jo to jsem já" řekla jsem a taky se usmála. "takže jdem?" zeptala se. "ok" řekla jsem a vydali jsme se do jídelny. Jídlo tam zas tak špatný nebylo ale věděla jsem co mě čeká potom takže jsem toho moc nesnědla. Co jsem ale zjistila že těch holek je tady více než 10... Bylo jich zruba kolem stovky. Zhrozila jsem se. Měla jsem strach jak dlouho tady budu.

*o 3 hodiny pozdeji*
Ze začátku jsem nechápala jak Sára myslela tu stavbu.. Teď už mi to ale došlo. Byl to rozestavěný barák. Každá holka mě la svou práci.. Já jsem konkrétně podávala cihly. Nebylo to zrovna lehký a ještě k tomu když mi za zadkem stál jeden z těch velkých, svalnatých chlapů. Ani jsem si neuvědomila jak rychle to uběhlo ale už nás volali na oběd. Všechny holky se sebraly a pod vedením jednoho z těch chlapů odcházeli zpět do toho pekla. Samozdrejme jsem je následovala. Oběd byl taky docela dobrý, což bylo na tom všem jediné pozitivum. Seděla jsem vedle Sáry takže jsme si povídali když v tom k se ozvala píšťalka a všichni ztichli. "takže děvčata.. Po obědě půjdete do svých pokojů nebo můžete jít na návštěvu k jiné holce. Po zavolání a si všichni půjdete pro oblečení a půjdem na věc..." řekl ten hlas.. Po chvíli mi došlo že to mluvil vita. Ti svalnati chlapi nam poručili abychom vstali a šly do pokojů. Šla jsem samozřejmě k Sáře. Otevřela dveře jejiho pokoje a vešla dovnitř... Já následně taky." takže řekneš mi něco o sobě?" zeptala se Sára. "jj. Takže jak víš jsem Nella ale říkej mi radši Nell, je mi 16 a jse z Prahy. Mám bratra Matyáše který natáčí na YouTube... Jmenuje se tam MaTTem, nevím jestli ho znáš ale to je jedno. Popravdě nevím jak jsem se sem dostala.. Byla jsem na táboře a hráli jsme hru.. Najednou mě někdo pretahl kamenem přes hlavu a probudila jsem se až tady. "řekla jsem jí." aha tak teď já... Jmenuju jsem Sára a je mi 17 jak už víš. Jsem z Olomouce a mám 3 sourozence. Dva bratry a jednu sestru.. Bratři se jmenujou Filip a Dominik a sestra je Beáta, která je tady taky mimochodem. Já jsem byla s rodinou na výletě.. No a odbehla jsem do lesa protože mě naštvali a tam se mi stalo to stejné co tobě.. " řekla se slzami v očích." moc mě to mrzí..." řekla jsem.." jo... Mě taky" řekla a usmála se. "hele a on odsud opravdu nikdo neutekl?" zeptala jsem se.. "no jakoby roznáší se tady takové povídačky o tom že jedna holka odsud skutečně utekla a teď bydlí v nějakou chatce blízko tábořiště ale jsou to něj nějaké bludy..." řekla Sára. Došlo mi to... Byla to ta Evženie kterou jsme tenkrát potkali u té chatky.. "nechci nic říkat ale nejspíš to nejsou bludy... Ještě před tím než jsem tady skončila jsem byla na táboře.. Kousek za ním byla taková rozpadlá chatka a v ní byla nějaká holka... Taky se jmenovala Evženie.." řekla jsem.. Sáru to očividně zaskočilo. Nestihla už ale nic říct protože jsem přišel jeden z těch chlapů a podal nam krabici a odešel.. Podívala jsemse dovnitř a bylo tam něco co jsem si myslela že tam bude... Bylo to striptérské oblečení pokud se tomu oblečení dá vůbec říkat.. Museli  jsme se do toho převléct a na sebe přehodit kabát... Nakonec jsme šli na věc

Ahjjj doufám že se vám tahle kapitola líbila a opět se omlouvám že je delší ale snad vamto nevadí. Btw díky za 100 hlasů a 2k přečtení. ✨