Girl Of Creepy Boys II. - Zpátky Mezi Vrahy

~1~

Bylo odpoledne a pršelo. Z lijáku se ozývalo hromobití bouřky a blesky lítaly po obloze. Stromy se kývali v silném větru a všechen bordel, co byl na zemi, odlétl pryč z ulice na silnici. Alex seděla před domem na schodech a pozorovala ten cirkus, co se odehrával venku. Měla přes hlavu danou kapuci od bundy a kapky deště dopadaly silně na její hlavu. Seděla tam s obejmutými koleny a pozorovala každičký pohyb větví. Najednou jí něco plesklo o holeň. Podívala se na nohu a na ní měla přilepené noviny. Vzala je do ruky a otočila je na titulní stránku. 'Brutální vražda v Californii. Zemřela nezletilá dívka brutální smrtí. Mrtvola se našla rozčtvrtěná na několik kusů v popelnici. Policie prohlásila, že tuto vraždu odkládají na několik měsíců'. Chvíli si zadiveně ještě prohlížela text a pak si odfrkla. Hodila noviny do nejbližšího koše a šla zpátky domů.

Mokrou bundu si dala na věšák odkapat a boty dala pod radiátor uschnout. Šla do kuchyně a udělala si čaj. Už je to doba, co si Alex zvykla bydlet sama v takovém velkém domě. Je to jen rok, ale co už. Zvykla si, to je důležité. Přemýšlela, že zkusí udělat rekonstrukci pokoje, ale bude na to sama. Zahučela konvička s vodou. Alex si přelila horkou vodu do hrnku s čajem a odnesla si pití do pokoje. Vyšla schody a pití položila na stůl. Její jediný koníček, který mohla vykonávat, bylo zapisování snů do sešitu. Ne obyčejných snů. Spíše nočních můr, které se jí pravidelně zdávají každý večer přesně o půlnoci. Neví, jestli to je nějaká nemoc nebo je až moc zblázněná do vrahu. Už z toho, že se jí zdálo, že byla půl roku u vrahů, kde musela s němi ještě bydlet, byla naprášky totálně. Neví jistě, jestli to byl vůbec sen nebo nereálná realita. A to vysvětluje, že má stále na rameni ten proxy znak. Už to je jen jizva, ale vždy, když si na proxy znak vzpomene, zapíchá jí v rameni a tluče jí srdce rychleji. Včera se jí zdálo, že musela utopit malou holčičku a křičel na ní nějaký skřet, aby jí už utopila. Z toho snu už začala i křičet. Dopsala větu a odložila tužku.

Vzala hrnek a chtěla se napít. Začal bzučet mobil. Volala jí Míša. „Už si to taky četla? Ta vražda té holky..” v hlase zněla nervózně. „Jo, četla jsem to. Hrozný, co?” řekla pohodově. Chvíli mlčela. „Nepříjde ti to divný, že předtím skoro nikdo neumíral a teď zase jsou nějaké brutální vraždy?” zadivila se. Alex se zazubila „Nikdy nevíš, co příjde. A už vůbec neovlivníš to, že umřela nějaká holka psychopatem”. Alex už byla na tyhle věci zvyklá, když si zažila ubytování s vrahy. Ale pořád jí děsilo to, že jsou možná opravdoví a někde se před Alex schovávají. „Myslíš, že to byly ty creepypasty nebo co to je?” „Míšo, vždyť víš, že jsou fake. Neexistují a sama si to říkala..” zavrčela. Ozvalo se oddechnutí. „No jo, ale co kdyby..” špitla nervózitou. Alex se opřela o křeslo víc „Hele, buď úplně v klidu. Ta vražda se stala v Californii. My jsme někde v prdeli a ten psychopat nemůže ze dne na den přijít sem domů a zabít tě, takže se uklidni a nestresuj se. Bývaly horší věci..” ušklíbla se. Míša zabručela na souhlas a hovor ukončila. Konečně se mohla napít, ale v tom jí zase něco vyrušilo. Zase zabzučel mobil. Alex už podrážděně vzala telefon do ruky. Volalo jí cizí číslo a hned to típla. Rychle se napila, ale neuvědomila si, že čaj je pořád horký a tak si opařila jazyk a rty. Podívala se ven z okna, kde ještě stále pršelo. Jenže mobil začal bzučet zase. To už Alex nevydržela a příjmula hovor. „O půlnoci přijď do lesa...” a někdo poté hovor ukončil. Teď nevěděla, co si o tomhle měla myslet. Šla z pokoje pryč a sedla si na gauč a pustila televizi.

There is it! 😏😄😄 Tady máte první kapitolu, jo sice krátkou, ale bude mi trochu trvat než se rozjedu, tak aspoň něco :D