Girl Of Creepy Boys II. - Zpátky Mezi Vrahy

~5~

„Myslíte, že to je ona? Už dlouho jsem jí neviděl..” ozval se klučičí hlas vedle Alex. Měla zavřené oči a akorát se probouzela. „Jasně, že to je ona. To bych musela být slepá, abych sem přinesla tu správnou..” zabručela nějaká dívka na druhé straně. „No tak klid, Jane, uvidíme sami, jestli nás pozná. Ale to pochybuji, že si nás bude pamatovat..” řekl mírným hlasem nějaký kluk vedle dívky. Alex mohla konečně otevřít oči. Nacházela se v nějakém pokoji na posteli a na obou stranách byli nějací lidi. No, ne lidi, spíš zmutovanci. Jeden vypadal jako nějaký skřítek, druhá vypadala jako kdyby měla masku bez očí a třetí měl všude po obličeji samé zašité rány. Alex se zarazila a hned se plazila dozadu ke zdi. „Zase vy?! To mě nemůžete nechat ani jednou na pokoji?!” vyjekla naštvaně, ale i nervózně. „To nebylo moc milé přivítání..” zamumlal BEN. „A co sis jako myslel? Že bude jásat a objímat nás?..” zavrčela Jane. BEN se ušklebil „Možná...”. „Co tady dělám? A proč?” „No, protože si, ehm...'vražedkyně'..” ukázal v uvozovkách BEN. Alex zakroutila hlavou „Já žádná vražedkyně nejsem! Nikoho jsem nezabila a ani zabíjet nebudu!” „A to, že si zabila Judge Angel, Puppeteera a Maskyho, se nepočítá nebo co?..” ušklebila se Jane. Alex se nachvíli odmlčela „Byli proti mě a Maskyho jsem nezabila..Byl to můj klon”. „To by stačilo. Měla by si jít za Slendermanem..” rozhodl Liu. Seskočila z postele a šla s Liem ke Slendermanovi. Zavedl jí k němu a ona si sedla na židli před jeho stolem.

„Znovu se vidíme, Alex” odpověděl a položil ruce na stůl. Ta si jen naštvaně odfrkla. „Hádám, že asi nevíš, proč tu jsi, opět..” „Ne, to fakt nevím..” zamumlala. „Ale chci vědět, kde je Míša!” zadívala se na něj vražedným pohledem. „Nikdo s tebou nebyl. Byla si v lese sama..” „Nebyla jsem sama, byla tam semnou Míša a nelži mi!” vyjekla. Ztichl. Alex se zvedla a bouchla rukama o stůl „Tak kde je?!” zamračila se. „Je zavřená ve sklepě..” zabručel. Alex vyběhla z kanceláře a šla za dům do sklepa po schodech dolů. Byla tam strašná tma a nešel vidět ani na krok. Měla ruce před sebou a po chvíli nahmatala dřevo. To budou dveře. Vzala za kliku a otevřela je. „Míšo?..” zašeptala do prázdna a tmy v místnosti. Ozvaly se rychlé kroky a pak obejmutí. „Tak pojď..” zašeptala Alex a šli zpátky do domu. Vrátili se do kanceláře a Alex se mračila ještě víc na Slendyho. „A teď nás vrať zpátky...” zavrčela. „To nemůžu udělat. Už jenom to, že tu byla válka ze Zalgem mi stačilo. Od teď tady zůstaneš..No, vlastně jen tvoje kamarádka..” zvedl se ze židle a šel k oknu. Obě dvě se na sebe podívali zaraženě. „Jen Míša?..Proč?” „Nemůžu se starat ještě o dva lidi navíc. Musí tady jedna zůstat a druhá půjde na převýchovu..”. „Na převýchovu?! Já nejsem mimino, umím se o sebe postarat sama!” vyjekla Alex. Míša jen mlčela a za celou dobu nic neřekla. „Hele, taky se mi to nezamlouvá, že zrovna ty musíš jít k mým bratrům, ale jestli chceš, aby tvoje kámoška se uměla ubránit, tak tu musí zůstat..”. Alex se smutně otočila k Míše. „To zvládneš. Nemusíš se o mě bát..” dala jí na rameno svojí ruku. „Co když se už nevrátíš?..” zašeptala. Naklonila hlavu k jejímu uchu „Zkusím od tamtud zdrhnout, tak kdyžtak na mě čekej..”. Míša mírně přikývla. Slenderman šel ke dveřím a otevřel je „Už abychom vyrazili..Zachvíli bude den..”.

***
Slenderman zaklepal na dveře docela pěkného domku. Alex se podívala vzhůru nabručeným pohledem. „Musím?..Zrovna k nim?” „Jiná možnost není. Radši chceš být tady nebo s těma debilama?..” díval se na ní úpřímně. „To už raději budu s vrahami než, abych byla s vysmátou, namyšlenou a úchylnou chobotnicí v jednom domě!” zavrčela. Slenderman si povzdechl. „To jsem si mohl myslet, ale jak jsem už řekl - nemůžu se starat o vás obě..” když to dořekl, otevřeli se dveře a v nich stál Trenderman. „Oh, ahoj bratře..” v hlase zněl překvapeně „Nazdar..Chci, aby jste se na nějakou dobu postarali o Alex. Má tady i svojí kámošku a já se o obě starat nedokážu..” dal jí ruku na rameno a popošťouchl jí dopředu. „Ale jo, jasný. Žádný problém..A na jak dlouho?” „Tři týdny..”. Tři týdny?! Tak dlouho nevydržím, pomyslela si. „Hlavně o ní řekni jemu..S ním nechci mít problém” zavrčel. „O to se už postarám, neboj” uklidnil ho. Alex se otočila ke Slendymu a ukázala prstem, aby se přikrčil. „Můžu dostat aspoň nějaký nožík? Na obranu, kdyby...no ty víš..” zamumlala. Slenderman vytáhl z kapsy kapesní nožík a podal jí ho. Narovnal se a teleportl se pryč. Schovala si ho do kapsy a otočila se k Trendermanovi. „Buď jako doma” řekl mile a oba vešli dovnitř.

Vevnitř to vypadalo útulně a čistě. Alex se rozhlížela po domě. „Máš hlad? Nebo žízeň?” optal se v kuchyni, která byla propojená s obývákem. „Ne, díky za optání!” zavolala na zpět. Šla k fotografiím, kde byli vyfoceni všichni čtyři. Na něco si vzpomněla. „Nebydleli jste náhodou se Slendermanem?..” „Ano, ale po té bitce se Zalgem jsme usoudili, že bude lepší, když se odstěhujeme a budeme bydlet dál..” akorát přicházel do obýváku s dvěma hrnky čaje. „Říkala jsem, že nemám žízeň..” odfrkla si „Určitě si dáš” zachechtl se. Ona jen dala oči sloup a pousmála se. Oba si sedli naproti sobě do křesla. „Kde vlastně jsou?” optala se a usrkla si z čaje „Měli by tu být každou chvíli..”. V ten moment najednou zachrastili klíčky a otevřeli se dveře. „Jsme doooomaaaa!” zavolal Splendor na celý dům. „Jo, všimli jsme si..” zabručela potichu. Za ním se objevil i Offenderman, ale ne moc v dobré náladě. „S ním někam jít je peklo!” stěžoval si a opřel se o linku. Splendor se náhle zastavil a zadíval se na Alex. „Jéé, Alex, vítej!” zaradoval se. Offender pootočil hlavou k ní a díval se jí přímo do očí a ona též. Měla vražedný pohled, ale už neměla chuť se dál na něho dívat a podívala se do prázdnoty. „Tohle nepřežiju..” zašeptala si pro sebe.