Nechtěné kousnutí - beta

Zpáteční cesta

Než jsem stačil cokoliv dalšího říct, utekla.
„Myslím, že je čas se vrátit.“ Řekl jsem. Ostatní souhlasili.
Během zpáteční cesty se Nogitsune snažil doladit léčbu ze zásahu jasanem horským.
Ta plíce už nikdy nebude jako dřív. Upozornil mě.
Náběh na astma? Zeptal jsem se.
Ne. Ale menší výdrž dechu. Řekl.
To neznělo ani dobře, ani špatně. Co už.
O pár hodin později už jsme seděli v letadle. Nemohl jsem vyhnat z hlavy myšlenku na tu kicune. Kolik jí mohlo být let? Na kicune se to nikdy nepoznalo.
Víc, jak pět set let.. Ozval se Nogitsune.
A to si tě celou tu dobu pamatovala?! Vyhrkl jsem.
Kicune jen tak nezapomínají. Zasyčel.
Promiň. Zašeptal jsem. Nechtěl jsem ho naštvat. Ne potom, co pro mě udělal.
Usmál jsem se.
Hej, Nogitsune.. Proč jsi na mě tak milý?
Odfrkl si. Ještě jednou se mě na tohle zeptej a příští úplněk budeš bez kotvy. To ti slibuju!
Našpulil jsem pusu. Kyselý, jak ocet. Odfrkl jsem si a snažil se usnout. Spánek se dostavil celkem brzy.
„Stilesi...“
Přede mnou stála máma a smutně se na mě dívala.
„Mami?“ Řekl jsem tiše. Natáhl jsem k ní ruku.
„Ne.“ Zavrtěla hlavou. „Ještě je brzy. Ještě nesmíš odejít.“
„O čem to mluvíš, mami?“ Zeptal jsem se.
„Musíš se vrátit. Hned.“ Řekla.
Ucítil jsem bolest v ruce. Hned na to další v noze.
„Proč se nehojí?“
„Něco je špatně!“
„Kluci já.. Chce se mi křičet.“ Ozvala se Lydia.
„Ne. Lydio, ne..“ Řekl tiše Scott.
Wopsí.. Promiň Stilesi.. Hned tu chybu napravím. Nevšiml jsem si, že ti to blokuje dýchací cesty. Napravím..
Počkat... Takže jsem byl v podstatě mrtvý?! Co to do háje?
Prudce jsem otevřel oči a zařval. Derek mi překryl pusu rukou.
„Ticho! Hej..“ Zasyčel.
„Je stále na pokraji smrti.“ Ozvala se Noshiko a podívala se na mě.
Zamračil jsem se a začal vrčet.
„Tohle ti nepomůže zakrýt fakt, že tě ta vaše malá sólová akcička málem stála život a stále tě ohrožuje.“ Řekla.
Odfrkl jsem si a otočil se k oknu. Už jsem si dával dobrý pozor, abych zase nezavřel oči.
Cítíš to? Zeptal se mě najednou Nogitsune.
Myslíš, že by tam mohly být odpovědi? Zeptal jsem se.
Ta věc mě držela uvězněného celá staletí. Pokud něco dokáže zadržet nadpřirozeno, je to ono. Odpověděl.
A lovci? Zeptal jsem se.
Víš moc dobře, že je tu cesta, jak se jich zbavit a jelikož nevíš všechno, doporučil bych ti se setkat s někým, kdo ví. Řekl.
Myslíš tím..?
Ano, Stilesi. Myslím tím ji. Skoro to zazpíval.
Naskočila mi husí kůže.
Ale, Ducalion ji zabil přímo před Scottem...
Je tu něco, co ji může vrátit zpět. Řekl on.
A to je? Zeptal jsem se. Už tak jsme měli dost problémů. Pokud by však tohle mohlo pomoct, byl jsem ochotný to risknout.
Ghost Rideři.. Řekl on.
Divoký hon.. Odpověděl jsem.
Sevřelo se mi srdce. To by mohlo vyjít, ovšem mělo by to svou cenu.. Nakonec bych se musel vzdát života.. A stát se Ghost Riderem..