Emotions kill too

•3•

Sammael

"A co ti mám říkat?" odběhne od tématu a naoko podrzle se podívá jinam. Vážně se postupně mění. Když jsme se poznali, nebyl ani výřečný, ani s humorem a celkově...to byl ten typ člověka, co má rád svůj píseček. Díky pro mě, že když přišel Valentýn a já mu ho představil, tak se nezměnil na perverzního mutanta, jako je právě Valentýn.

"O světě lidí, jaké to tam je...jak se používá telefon, jaké jsou druhy práce...co je to auto?" Zasypával jsem ho otázkami, dokud i on sám nepovolil a nezačal se smát. Jsem strašně zvědavý, já vím, ale když žijete celý život pod kusem šutru, taky vám to není příjemný.

"Dobrý, dobrý..." přestane se smát a stoupne si. "Řeknu ti co budeš chtít, jen..se uklidni," usměje se a podá mi ruku. Přijmu ji, nechám se vyzdvihnout a pak spolu pomalu kráčíme k většímu kráteru, kde je naše jeskyně. Vlastně byla moje. Našel jsem ji jeden večer, když jsem se s rodiči pohádal a potřeboval jsem hodně rychle někam zmizet.

Jo... někam zmizet. To vlastně dělám celý život. Utíkám před problémy, protože nevím, jak je řešit. Možná proto jsem potřeboval přátele... neměl jsem přátele v rodině, komu se svěřit. Už je to víc jak 250 let, měl bych se s tím smířit, jenže...tady dole čas věci nehojí. Tady čas věci prohlubuje a ba je dělá ještě horšími.

Společně si sedneme do výhlubně v jeskyni, dívajíc se na výhled do rudé skály. "Tak se ptej," řekne a pohodí rameny v náznaku, že je docela otevřený.

Na co bych se měl zeptat jako první? Co je vlastně moje největší otázka na lidi ...na normály a na jejich svět? Když nad tím tak přemýšlím, nemám žádnou velkolepou otázku. Celý svět lidí je mi neznámý, slyšel jsem jen pár věcí a to z doslechu. A rozhodně ne od rodičů, kteří tam chodí každý den a někdy tam i zůstávají.

"Hej," podívá se na mě s obavami v očích, "všechno dobrý? Vypadáš, jako by sis vzpomněl na něco z minulosti." Má až moc dobrý odhad. Pousměju se a kouknu se zpět do dálky. "To nic....jen-"

"Miláček podsvětí i všeho Božství je tady," skočí před jeskyni známá tvář s tím jeho postojem, jak žába a úsměvem, jak kdyby znásilnil polovinu podsvětí. Blonďaté vlasy mu zakrývají pravé oko a na tváři mu hraje okouzlující úsměv, který ještě více doplňují roztažené ruce do obou stran.

"U svatýho Satana, ty imbecile!" zařve na něj Engí a startuje po něm. Než se Valentýn stačí vzpamatovat a uhnout z dráhy, leží na zemi a na něm Engí. Musím uznat, že jsem ho tu nečekal. Obvykle je tady tak jednou, dvakrát do měsíce a tento už je tady asi po čtvrté. Ne, že bych nebyl rád, jsme přátelé, jenom, že...jeho přítomnost je trochu nepříjemná, nebudu si nic nalhávat.

Zvednu se a se smíchem se k nim vydám. Valentýn chvíli vypadá víc překvapeně, než my oba dohromady, ale pak se zase objeví jeho polobožství a otevřenost k perverzním řečem. "Páni, Engí... Já teda nemám nic proti, ale nečekal jsem, že na mě tak rychle hopsneš," řekne a rozesměje se. Engí mu samozřejmě hned vlepí facku a sám se zvedne.

Otočí hlavu na mě, přičemž se snažím netlemit. Jsou roztomilí. "Co je?" rozhodím rukama, když mě začne propalovat nenávistným pohledem. Engí protočí očima. "Ale nic," hlesne, skloní pohled a odchází směrem pryč, přičemž mě ještě stihne sejmout ramenem. Otočím se za ním. Vypadá, jako by utíkal před nějakým problémem. Chápu, že je Val otravný, ale do dnes mu to nevadilo. Ani ok něm takto nikdy mevystartoval.

Samozřejmě, pohlavky několikrát přilétaly i mně, ale nikdy to nebylo tak vážné. Možná se něco stalo v rodině, nebo, když byl na povrchu a stále mu to vrtá hlavou. Vždycky byl tak trochu tajemný. Ne trochu. Hodně. Až nepředstavitelně. Ale zase vím jedno... jestli někdo udrží tajemství...je to Engí.

"Co se mu stalo?" řekne tiše Val a  stoupne si vedle mě. Vzhlédnu k němu se smutným výrazem. Nikdy jsem víc netoužil zjistit, co se Engímu honí v hlavě. Možná není tak docela bez duše, jako se o démonech říká. Celý život je jedna taková velká lež. Každý alespoň jednou zalhal a každý má za sebou nějakou minulost. Je ale na každém, jestli se k ní někomu svěří, či ne...

B.O.N.U.S.

Protože dnešní díl je sám o sobě krátký, rozhodla jsem se trošku více přiblížit charaktery, alespoň vzhledově... takže tady je máte:

Sammael

(Věk: více než 300 let, v lidských 18; 175cm)

Engí

(Věk: neznámý, v lidských 17; 160 cm)

Valentýn

/Představte si ho prosím s delšími vlasy v culíku/
(Věk: okolo 500 let, v lidských 19; 181 cm)

Isaac

/S hnědýma očima/
(Věk: 16 let, střední škola; 170 cm)