Emotions kill too

•8•

Sammael

"Už bys měl nejspíš jít," trošku neohrabaně Vala slovy vyhodím. Ještě chvíli jsme tu jen tak seděli, já opřený hlavou o jeho rameno, a dívali se do dálky. Ani jeden z nás neprohodil slovo. Na co taky? Nepotřebovali jsme mluvit, konečně po kolika letech jsme to ukončili a v dobrém.

"Jo, máš pravdu," hlesne a pomaličku se zvedne. Jeho pohled se opět objeví na okně zahrnutém zavěsy. Minimálně další minutu tam zírá a já zase na něj. Pomalý a svěží vánek mu do očí háže vlasy, ale jeho ruce stále zůstávají v pozoru u těla. Pak se však podívá na mě a pravou ruku umístí do kapsy od tříčtvrťáků.

"Díky," řekne, ukloní se a otočí se na odchod. Nestihnu ani nic říct, než se zastaví a otočí zpět na mě. "Ty pak půjdeš k němu?" Překvapivě u toho nepoužije žádnou narážku na to, jak si to spolu užijeme. Obvykle totiž ve všem hledá skrytý druhý smysl a když ho nemůže najít, slovo nahradí tak aby mu tam pasovalo.

"Ano, přespím tam, mám pocit že mě teď bude potřebovat," kývnu s jemným úsměvem. Je šíleně, jak se člověk dokáže změnit kvůli druhému. A už vůbec jsem nečekal, že to Engí dokáže a zrovna s Valentýnem. Val nikdy nebyl na vztahy, jediné na co byl...tak byl tvrdý sex a druhý den zázračný odchod, nejlíp tak, aby nikdo ani nevěděl že v tom baráku byl. Ještě před měsícem bych si to nedokázal představit. Ale to, jak o něm Engí mluvil...mi dalo hned jinou pohled na věc.

Na jeho tváři hraje nečitelný výraz. Ale v hloubi duše vím, že je smutný. Rád bych ho k němu pustil, ale teď to nejde. Engí neví, co vím já a pokud náš plán s Valem má vyjít... ještě to ani vědět nesmí. Což znamená že pochybuju, že mě bude chtít teď vidět, ale chci tam být pro něj. Musím tam být pro něj, klidně ať spím na podlaze jako pes.

"Neboj se, to vyjde," mrknu na něj, zvednu se a ještě mu rychle skočím kolem krku. Nikdy jsem si nemyslel že tohle udělám. Byla to ta nejtemnější myšlenka v mojí hlavě. Že bych ho mohl někdy milovat...ale stalo se. Miloval jsem ho a ani o tom nevěděl. I přes to, že jsme se seznámili úplně stejně jako on s ostatními...ve mně očividně viděl něco jiného. Byl se mnou týden, kdy šlo čistě jen o tvrdý a nemilosrdný sex. Kolikrát jsem brečel na záchodech a chtěl utéct... neudělal jsem tak. Protože jsem si pomalu, ale jistě uvědomoval, že sám nechci.

Val byl vždy krásný, pohledný, vtipný a i když nehorázně sexistický, tak dokonalý. Každý ho chtěl mít jen pro sebe, jenže on nikdy nebyl ničí majetek. To oni/ony byli/y jeho. Hrál si s jejich city a rád je lámal. Já nebyl jinačí. Bral si mě tak tvrdě jen aby si zaručil to, že se do něj nezamiluju. Nikdy jsem vlastně nepochopil, proč si mě nechal tak dlouho a proč mě potom pronásledoval, když to byl on, co mě nechal jít...ale už na to ani vzpomínat nechci.

"Děkuju," špitne, přičemž skoro ani neotevře rty a pak mě jimi políbí na čelo. Kouknu na něj a zvednu hlavu. "Uvidíme se," řekne a pak už odchází. Dívám se, jak postupně mizí za rohem tmavého kamení a jak mi zmizí z dohledu, vydávám se k domečku nedaleko mě.

Otevřu opatrně dveře a rozhlédnu se, jestli někde blízko není jeho rodina, zdá se že všichni jsou pryč. Jeho rodina opravdu často navštěvuje zemi a pokud jsem to správně pochopil, tak mají na zemském povrchu i zbytek rodiny. Jeho rodiče mají v ložnici portál, tak proč trčet tady dole.

Vejdu do jeho pokoje. A jak jsem očekával spatřím ho ležet na posteli, smotaného v přikrývce, zády ke dveřím. Smutně se usměju na rolku v depresi přede mnou. "Pojď sem, ty palačinko," shodím boty a lehnu se vedle něj. Rukou si ho přitáhnu k sobě. Už čekám, že mě skopne, když se začne otáčet, ale pro moje překvapení...se ke mně víc natiskne. Rukou si koncem přikrývky zakryje obličej až po čelo, abych ho neviděl brečet. Vzlyká zcela neslyšně, ale přesto vím, že brečí.

Jen se vybreč ty moje malý mimino. Však ono to bude dobrý, neboj se. Bolí mě, že nevíš to, co vím já, ale ještě ti to říct nemůžu. Chceme s Valem, aby to byl tvůj příšerný začátek, aby jste si ty a i on mohli vážit toho, co přijde poté. Bude to strmá cesta, protože jste úplně odlišní, ale vyplatí se. A to ti slibuji...