NECHTĚNÁ TOUHA

😶6😶

Všichni se hned ztišili a rozutíkali se na svá místa. Já jsem jen seděl bez jediné reakce.
Celou hodinu jsem se snažil vnímat ale nějak mi to nešlo. Byl jsem dost unavený včera jsme totiž s Jennie šli spát celkem pozdě.

Třído mám pro vás skvělou zprávu, každý z vás mi udělá referát na téma Abraham Lincoln, ale tentokrát budu hodnější a nechám vás si vybrat svého parťáka do dvojice.
Ti co tady dnes nejsou mají smůlu, rozdělím je do dvojic, jak mi to bude vyhovovat. Tak vás poprosím, aby jim někdo napsal s kým budou a co budou dělat. Sotva to dořekla všichni se rozdělili.

„Ale ale pan Jeon Jungkook zase nemá dvojici, jak to děláte že s Vámi nikdy nikdo nechce do dvojice?"
Ty její přituplý otázky mě fakt dostávají. Já nevím, třeba protože mi jsou všichni ukradený a já jim. I ten její referát mi je celkem ukradenej, ale nemůžu se na to vykašlal další špatnou známku by už táta nestrpěl.
„ Nevím paní učitelko, prostě to už tak je". Odpověděl jsem a ona se začala rozhlížet jestli ještě někdo nemá dvojici.

„Já s ním klidně budu paní učitelko."

To ne, tenhle hlas jsem chtěl slyšet ze všech nejmíň, proč zrovna Lynn.

„ Dobře Lynn, pan Jeon je určitě rád za Vaši obětavost".
To jo, aspoň to všechno udělá za mě, přece jenom je to šprtka problém to pro ni nebude.

„ To se ví, jsem velice rád. Řekl jsem lehce ironicky.

Když jsem to dořekl Lynn se na mě usmála.

Dobře, to bylo divný. Ze zamračeného sledování moji maličkosti se stal úsměv. Vypadala hned sympatičtěji.

Když skončila hodina Lynn přišla k moji lavici a do ruky mi dala lísteček.
„ Tady je moje adresa, zastav se tam dneska ve čtyři."