Konečně nastal čas na oběd, jediná část dne která mě ve škole baví.
Držel jsem v ruce tác a rovnou mířil dozadu k našemu stolu. Viděl jsem, jak tam sedí Namjoon s Jinem.Sednul jsem si k nim, když jsem chtěl říct ahoj přerušil mě Jinův hlasitý histerický smích.
„Achjo Jine, tvůj smích vážně zní jako umývání oken. " řekl jsem.
Hned, jak jsem to dořekl Jin se začal smát ještě víc, dokonce měl slzy v očích, to není u něj nic nenormálního.
Na zádech jsem cítil něčí poklepaní, byl to Hobi, který si k nám zrovna přisedl.
Vždycky, když ho vidím mám hned lepší náladu.Kluci se o něčem bavili, zatím co já odepisoval Jennie.
Psali jsme si o včerejšku, bylo to úžasný chci si to zopakovat...Od mých myšlenek na Jennie mě odtrhl Namjoon, který mě na někoho upozorňoval.
Do jídelny vstoupili Jimin s Sugou, ruku v ruce. Kluci si něco povídali, ale já je neposlouchal, celou dobu jsem si je dva prohlížel. Přemýšlel jsem nad tím, jak oba dva mají nejspíš silnou vůli. Přece jenom to asi není příjemný všechny ty nechutný pohledy, který na ně spadaj.Ale ne, jdou kolem nás doufám, ze si mě nevšimne. Odvrátil jsem od něj a hlavu otočil se na druhou stranu k oknu.
„Ahoj Jungkookie" řekl Jimin, když šel kolem našeho stolu.
Otočil jsem na něj rychle hlavu s překvapeným výrazem.
„Ahoj" řekl jsem rychle.
Díky bohu nic neřekl a pokračoval v cestě. V tu chvíli se na mě všichni kluci otočili s vyjukaným výrazem.
„Ehm co to bylo"? Vyhrkl Jin.
„ Jo, co to bylo Jungkookiee." Dodal ironicky Namjoon.
„No co, viděli jste snad ne?" Řekl jsem.
„Jo viděli a vůbec tomu nerozumíme."Odpověděl Hobi.
No, Jimin je Jenniin starší bratr.
Cože?! Všichni vykřikli.
V tu chvíli se na nás otočila polovina jídelny.Jen tak jsme tam tiše seděli asi 2 vteřiny a já si všiml jak Jin začíná červenat a jak se mu oči plní slzami. Všimli si toho i ostatní kluci a začali se naráz všichni smát. Hobi ten si lehl hlavou na stůl a spíš řval než se smál. Namjoon ten bouchal rukou do stolu a Jin ten celou dobu brečel s obličejem jak rajče.
Asi po minutě jsem řekl: „Hej můžete držet hubu." a tím umlčel ostatní.
„Dozvěděl jsem se to včera, když jsem byl poprvé u Jennie".
„Aha". Řekl Namjoon
„Tak to bejt tebou až budeš u ní spát, bych si dával bacha na prdel, aby ti tam někdo náhodou něco ze spaní nestrčil." Řekl Hobi
Byl jsem fakt naštvanej, ale tohle mi nedalo a já vybouchl smíchy. V tu chvíli se smál cely náš stůl.„Ne, přistaňte. Já se s nim nebudu vídat, chodí k tomu svému Sugovi. A je to jen její brácha, s Jennie jsme stejně pořad u mě". Dodal jsem
"Hm, jojo, jasný". Odpovídali s hlubším hlasem.
Aspoň to pochopili, chtěl bych vidět je na mým místě, dementi...***
Přišel jsem k Jennie, dneska máme náš oblíbený filmový večer. Donesl jsem i KFC určitě bude mít radost.
„Ahoj Kookie". Pozdravila mě
„Ahoj" odvětil jsem a přitom ji rozcuchal vlasy, hned na to ji obejmul.
„Tak na co se dneska podíváme?" Řekl jsem.
„Na Jumanji".
„Hmm to zní dobře".
Sednul jsem si na sedačku a koukal na televizi, hrál tam seriál. Jennie něco připravovala v kuchyni.
Slyšel jsem něčí kroky na schodech, myslel jsme že jsme dneska sami.Dolů přišel Jimin. Ani si mě nevšiml a rovnou mířil do kuchyně, nejspíš se právě probudil, měl vlasy do všech stran a oči měl polootevřený.
Koukal jsem se na ně, Jimin zamířil do lednice a vytáhl z ní džus. Jennie se na něj chvíli dívala překvapeně a potom řekla: „Co tady děláš?"
„Co asi, jsem doma?" Řekl ironicky.
„Nemáš být u Sugy?"
„Není doma, jsou s rodinou pryč."Aha, skvělý doufám že nás nebude otravovat. Dneska si s Jennie asi neužijeme.
ČTEŠ
NECHTĚNÁ TOUHA
FanfictionPříběh vypráví o opětované, ale zároveň nechtěné lásce dvou kluků, kteří se k sobě dostali celkem náhodou. Jeden z kluků Jeon Jungkook si začne uvědomovat své city k Jiminovi, jenže je v tom menší háček. Jimin je už dávno zadaný a hlavně Jimin je br...