NECHTĚNÁ TOUHA

😳12😳

Druhý den ve škole, se mi pořád v hlavě ukazoval jeden obrázek a to jak se líbám s Jiminem před naším domem. Snažil jsem se na to nemyslet, ale bylo to opravdu obtížný a hlavně jsem se při té myšlence vždy cítil tak zvláštně, byl to podobný pocit nervozitě, ale zároveň to bylo jiné možná bych řekl i horší. Moje myšlenky pořád přeskakovaly mezi tím, že by se to mohl někdo dozvědět a zároveň tím že to nebyla moje vina, byl jsem opilý a hlavně Jimin si začal. Ale radši nebudu myslet na to, že jsem ho mohl v klidu zastavit a i přesto jsem se tomu poddal a spolupracoval. Při té myšlence mi není vůbec dobře.

Na obědě jsme seděli zase všichni pohromadě Jin, Hobi, NamJoon a já. Bylo to trošku jako odreagování od mých hlubokých myšlenek, do té doby než si k nám poprvé v historii přisedli Jimin se Sugou. Všichni byli v tu chvíli překvapený, zatímco já jsem to tak trochu čekal. Byly dvě volná místa jedno vedle mě a druhé naproti vedle Jina, samozřejmě že si Jimin vybral to vedle mě.

" Snad nás představíš svým kamarádům?" zeptal se Jimin v tu chvíli co si sedl vedle mě. Proč bych je měl představovat? Stejně celá škola ví kdo jsou díky jejich skvělému vystupování na veřejnosti.

" Tak já si myslím že všichni tady ví kdo jste a jinak tohle jsou Jin, NamJoon a Hobi."
Kluci se postupně pozdravili typem : zdar, ahojky, čau.
Konverzaci navázal Hobi otázkou jak to vlastně bylo mezi Sugou a tím klukem, kterého zmlátil. Suga o tom začal mluvit s nezájmem v hlase, ale já moc dobře věděl jak se v tom vyžívá. Všichni poslušně poslouchali zatímco já nevnímal a vychutnával si svůj oběd.

Spolkl jsem sousto jídla a v tu chvíli Jimin opatrně přesunul svojí ruku na moje stehno, chvíli jsem to nezaznamenal a potom jsem ucítil stisk jeho ruky. Rychle jsem sebou nadskočil a díval se před sebe, nikdo to nezaznamenal koukl jsem se na Jimina, ten si v klidu jedl svůj oběd s položenou rukou na mém stehně. Nevěděl jsem co dělat tak jsem jedl dál, Jimin po chvíli začal svou ruku posunovat výš po mém stehně a já se začal nemotorně vrtět. Vůbec to s ním nehlo, ba naopak rukou šel ještě výš a já začal zmatkovat. Jimin už byl v nepěkný blízkosti mého rozkroku, díval jsem se kolem sebe, většina lidí jedla nebo spolu diskutovala a smála se.  Svůj pohled jsem zaměřil na Jiminovo ruku, tu si on v klidu položil na můj rozkrok a začal mě tam hladit. Vydal jsem ze sebe hlasitý, překvapený neidentifikovatelný zvuk, všichni u stolu se na mě podívali.

" Kámo seš v pohodě? Jsi nějaký zadýchaný" promluvil na mě NamJoon. Jimin už dal svoji ruku pryč a neslyšně se smál, Suga mě sledoval se zvedlým obočím a založenýma rukama, ale nevypadal že by něco věděl.

" Co by? Jasně že jsem v pohodě" už mě celkem sral s těma jeho otázkama.

" Tak ahoj kluci, zítra." rozloučil jsem se a pomalu šel.

" Počkej a zahrajeme dneska to csko?" zastavil mě Jin.

" Máš jasný" odvětil jsem mu s úsměvem a radši už šel, než někde potkám Jimina.

Když jsem došel domů, s klukama jsem celý odpoledne hrál. Jennie byla někde u kamarádky nebo co. Večer jsem byl na mobilu a dostal jsem nevyžádanou zprávu, nejspíš to bude nějaký úchyl. Když jsem si přečetl od koho byla tak jsem nebyl moc daleko od pravdy, byla od Jimina.