Tam kde jsem začala ,
tam kam jsem nakráčela
s myslem to dokázat .
Dnes končím s úmyslem ten uzel rozvázát.
Uzel toho ,že změnu dokážu překousnout ,
ale nezvládla jsem to ani kousnout .
Slzy bolesti stékají .
Tak jak se vším všudy mají .
Sebelítost už mě nebaví.
A tak se do další nesmyslné vrstvy balím.
Vrstvi s názvem : POMOC !!
Tam kde jsem začala ,
tam jsem dlouhou dobu stála .
Jen abych uzel se svou pomocí zauzlovala
a pak se na svůj výtvor podívala .
Mnoho věcí byl můj plán ,
ale pak jsem se rozhlídla do všech stran.
Můj úsměv opadl , tak jako naděje.
Má hlava si přehrávala budoucí,minulé děje..
Hlavu mám skloněnou a znejistěnou.
Masku deprese si beru sebou ,
I když vím ,že zklamu všechny,
Loučim se snem i se všemi .
ČTEŠ
poems of the heart
PoetryTen který se rád postraší , toho vítám s otevřenou náručí plnou strachu ze tmy a budoucí traumou pro poslední noci a dny ve kterých se nachází NĚCO co čeká na tvůj strach ,krev a poslední krve prolití člověka pro svůj dech a žízeň po krvavých...
