Každý den po letech
cestou vidím ten prapodivný krámek .
Vnímám ten jemný vánek,
který voní po vzácných květech .
Květy jenž odráží světlo vzpomínek
mají i ten temný stín plamene ,
který má stejně tolik upomínek .
Je s mnoho lidmi seznámen .
Je jako těžký kámen na ramenech .
Člověk může být překvapivě omámen
z lidí kteří ho mají neustále na bedrech
a žijí šťastně dál ......
ČTEŠ
poems of the heart
PuisiTen který se rád postraší , toho vítám s otevřenou náručí plnou strachu ze tmy a budoucí traumou pro poslední noci a dny ve kterých se nachází NĚCO co čeká na tvůj strach ,krev a poslední krve prolití člověka pro svůj dech a žízeň po krvavých...
