Chtěla bych být jako slunce
zářivá a nedodkutelně veselá .
Ne ,jako měsíc ledová a nepochopená .
Nebýt jen v rohu schoulená ,
ale od stěn klece alespoň kousek volná .
Zvolit si svůj směr
bez jakkoliv velkých mněr.
Jako pták vypuštěny z klece
a bojovat s odvahou jako bych mněla meče .
ČTEŠ
poems of the heart
PuisiTen který se rád postraší , toho vítám s otevřenou náručí plnou strachu ze tmy a budoucí traumou pro poslední noci a dny ve kterých se nachází NĚCO co čeká na tvůj strach ,krev a poslední krve prolití člověka pro svůj dech a žízeň po krvavých...
