Návrat

424 24 0
                                    

Prosím přečíst dole                                   

Uběhl půl rok
-----------------------------------------------------------
Stoupl jsem si do uličky ve vlaku protože ve vagónech plných lidí neplánuju být takže tu budu sedět na kufru asi tři hodiny.

Je to čtrnáct dní co jsem odjel pryč a přesně půl roku a čtrnáct dní co jsme s Katsu spolu. "Doufám že nic neudělal." Promnul jsem si spánky a napil se čaje v termosce. "Měl jsem si radši vzít kafe protože tu usínám..."

Ano... to co jsem řekl se stalo...usnul jsem.

"Konečná stanice." Probudil jsem se a vyšel z vlaku a rozhlížel se jestli tu někde není Baku ale nebyl... "Baku?!" zvýšil jsem hlas když už kolem mě nikdo nebyl ale Baku pořád nikde.

Vzal jsem kufr a šel směr domů, cesta domů trvá nějakých dvacet minut pěšky. Prohlížel jsem si krajinu a uslyšel najednou zastoupení. Uvědomil jsem si že jsem skočil před auto, rozběhl jsem se na chodník na druhé straně a zakašlal se.

Vykašlal jsem krev kterou jsem následně ještě vyplivl krev která mi zůstala v ústech. Kopl jsem do zdi před sebou. Utřel jsem si krev která mi ztékala od koutku a šel dál domů.

Po pár minutách jsem hodil kufr na  postel a sám si na ní lehl. Podíval jsem se na fotku kterou mi poslal Midoriya, byly jsme spolu tu celou dobu na jednom ranči kde v hale byl prach který jsme vdechovali takže teď budu asi týden kašlat krev...

Vstal jsem a šel k Bakugovu pokoji. Otevřel jsem prudce s úsměvem dveře ale hned jak jsem vešel do pokoje úsměv mi spadl. "Ba..ku?" Dívám se na dvě osoby v posteli. "Tak proto si nebyl na nádraží... Já tam na tebe čekal! Čekal sem že pro mě přijede někdo kdo mě miluje ale on je místo toho v posteli s..s Todorokim?!

Prudce jsem se rozešel k nim a chytl Todorokiho za ruku společně s jeho oblečením. Začal jsem ho táhnout ven z domu. "Buď rád že to neřeknu Midoriyovi!" Strčil jsem ho ven a zabouchl dveře. Šel jsem do svého pokoje kde jsem si začal balit do cestovní tašky věci.

"Kiri co to děláš? Nech si to vysvětlit." Dotkl se mého ramene, prudce jsem vstal jeho ruku z ramene dal pryč a dál mu facku. "A co?! Řekni mi jak mi vysvědlíš to že místo toho aby si se uráčel pro mě přijet aspoň na nádraží tak tady ležíš se snoubencem toho s kým jsem byl pryč?!"

"Já si na nic nepamatuju! S půlencem jsme šli něco koupit a ten debil narazil na nějakou bábu! Od té doby si nic nepamatuju jen to že jsem se probudil a on mi říkal Midoriyo!" Sedl jsem si na postel a podíval se s uslzenýma očima na něj. "Vážně?" Kladně kývl, prudce jsem se proti němu rozešel a začal ho bouchat.

"Proč mě boucháš?" Utřel jsem si slzy. "To máš za to že jsi pro mě nepřijel a místo toho se válel s Todorokim v posteli." Pohladil mě na zadku který následně zmáčkl. Trochu jsem jekl a skočil na něj. Políbil jsem ho a usmál se. "Jakto že děláš že se nic nestalo?" Cukl jsem sebou tak že se mnou Baku spadl na postel. "Říkal jsi že si nic nepamatuješ tak k čemu to řešit já ti věřím." Pohladil jsem ho na zádech.
"A myslíš si že je už podle tebe čas na to se ve vztahu posunout dál?" Zvedl jsem obočí "Dál? Jak to myslíš vzít si tě ještě nech..." nedořekl jsem to protože mi kolenem zatlačil na rozkrok a já vzdychl. "Už je to půl roku co jsme stáli u zdi a ty si říkal že je na to čas.. nojo už je to půl roku a já už tě nenechám mě poslat do sprchy."

Uchechtl jsem se. "Tak o tohle ti jde a co když řeknu že jsem unavený z cest..." Opět jsem zavzdychal když zatlačil kolenem na můj rozkrok.

"Nemyslím si že to řekneš." Prudce se se mnou postavil a šel naproti zdi, narazil jsem na zeď a šáhl mu na břicho přes které je natáhlé černé tílko. Namáčkl se na mě nejvíce jak mohl a políbil mě. Polibek se zvrhl v líbání.

Přešel k mému krku kde mi začal dělat znaménka lásky, naklonil jsem hlavu na stranu a opřel si jí o zeď za sebou. Přirazil klínem proti mě a to mě donutilo mu zasténat do ucha. Udělal to znova a já se při dalším zasténání kousl do rtu. Sjel rukou pod mé triko kde mi začal palcem hladit podbřišek.

"B..Baku.." prohl jsem se v zádech a snažil se znova nezasténat. Najednou přestal a šel se mnou k němu do pokoje kde mě následně do slova hodil na postel. Rozešel se za mnou, zavřel jsem oči na delší chvíli a když jsem je otevřel tak už byl dávno nade mnou. Sundal mi triko a podíval se na každou z mích jizev a poté zvedl jedno obočí. Usmál jsem se když pohladil mé tetování na podbřišku.

Sundal jsem mu tílko a pohladil jeho tetování na podbřišku. "Netušil jsem že máš tetování taky." Usmál jsem se a podíval na mě a poté na jeho tetování na mém je napsáno Bakugův a na jeho Kiriho. "Když jsi opilí děláš všelijaké hovadiny." Začal jsem mu rozepínat kalhoty a on mě. Sundal mi džíny a já jemu.

Pohladil mě po vnitřní straně stehna. Zaklonil jsem hlavu a zavzdychal. Do pokoje najednou vběhl Denki a vykuleně na nás koukal. "Já počkám dole!" Odešel a Baku se za ním chtěl rozejít ale já ho pohladil na rozkroku a on proti mě přirazil. Zavzdychal jsem a on to ještě asi čtyřikrát zopakoval.

Prudce jsem ho chytl za boky které jsem následně pohladil.

Ahojky! Je tu další kapitola omlouvám se že takhle zakončená 😂 no nic plánuji společně s touto knihou vydat další která nebude o žádném shipu takže mě napadlo že by to nemuselo být špatné vydávat dvě knihy ale nejsem si jistá jestli by to bylo super vydávat dvě knihy a tak se chci zeptat jestli by jste to uvítali nebo ne ❤😊  

ChangeKde žijí příběhy. Začni objevovat