Už tomu bude měsíc kdy jsem přišel o rodinu i lásku. Od toho dne mě nebylo potřeba, šel jsem za mistrem.
Dorazil jsem k jeho domu a vysvětlil mu to jak mi je a že mu chci vrátit prsten.
"Prsten patří tobě Adriene nemůžeš se ho vzdát„ odpověděl mi.
"Děkuji za vaš čas mistře„
uklonil jsem se a odešel.
Potuloval jsem se po Paříži. Nemluvil jsem s Chloe, Ninem ani s Alyou. Byl jsem zničení nevěděl jsem co mám dělat. Rozhodl jsem se to skončit, stal jsem na okraji věže a chystal se skočit.
Nezvládl jsem skočit sesunul jsem se na kolena a začal brečet.
Klečel jsem na Eiffelově věži mraky zčernali oblohu začali protínat blesky. Jeden z blesků mě zasáhl a mě se setmělo vyděl jsem jenom tmu.
Oslepilo mě světlo rozkoukat jsem se a vyděl jsem velký sál. Nebyl jsem kocour stal jsem tu jako Adrien. Naproti mě stal starší muž v plášti s holí v ruce.
" Co se stalo kde to jsem„ ptal jsem se zbrkle.
"Žiješ ale tvuj kwami se obětoval pro tebe„ řekl a sklopil zrak. Podíval jsem se na můj prsten, byl černý s tlapkou ale plagg nebyl nikde.
"Proč tu jsem„ zeptal jsem se. " Protože sis získal druhou šanci„ řekl ten muž chytl mě za ruku na které mám prsten a něco zašeptal.
Znovu byla tma, probral jsem se v lese.
Napadl mě tento přiběhl pokud se vám zalibí budu velmy rád. 😊
ČTEŠ
druhá šance
FanfictionJmenují se Adrien Agrest tento rok mi bylo 19 let. Už 3 roky jsem známý jako černý kocour hrdina Paříže. Můj otec po tom co se ukázalo že je lišaj skončil ve vězení. Při jeho poražený jsem přišel o mou berušku.
