Utíkal jsem s Marinett k zámeckým hradbám. Když jsem běžel přímo proti zdi docela velkou rychlostí, dívka v mém náručí mi zabořila hlavu do hrudi. Skočil jsem a rukou na které se mi objevili drápy jsem se chytil zdi a vyšvihl jsem se na hradby.
Jakmile jsme byli na hradbách, tak jsem si ruku změnil do normálu. Seskočil jsem do zahrad, všiml jsem si že Marinett omdlela. Položil jsem ji na mněkou trávu a utekl jsem pryč protože jsem zahlédl stráže které běželi mim směrem.
Přelezl jsem znovu hradby a utíkal jsem pryč.
Pohled Marinett
Mladík který mě zachránil utíkal semnou v náručí. Měla jsem příležitost si ho prohlédnout, na to jsem se moc bála. Když jsem viděla že běží proti zdi byla jsem jako ochromená. Ztrachem jsem omhlela, probudila jsem se v zámecké zahradě. Zrovna ke mně přiběhli stráže, jakmile zjistili kdo jsem okamžitě mě vedli zpět do zámku.
Stráže mně dovedli do mé komnaty kde na mně čekala moje komorná Alya. „Jaká byla procházka vaše výsosti" ptala se zvědavě Alya.„ Moje drahá Alyo bylo to neuvěřitelné, když jsem se procházela městem tak jsem byla přepadena" odpověděla jsem ji.
Alya se zhrozila a přiběhla ke mně a začala mně kontrolovat jestli jsem v pořádku. „Neboj Alyo nestihli mi nic udělat protože se objevil můj anděl strážný" řekla jsem s rumněncem na tváři Alya se šibalsky usmála, a chtěla slyšet podrobnosti.
Máme tu další kapitolu
vaše ohlasy u předchozí části mě velmi potěšili.
ČTEŠ
druhá šance
FanfictionJmenují se Adrien Agrest tento rok mi bylo 19 let. Už 3 roky jsem známý jako černý kocour hrdina Paříže. Můj otec po tom co se ukázalo že je lišaj skončil ve vězení. Při jeho poražený jsem přišel o mou berušku.
