Procházel jsem se městem, v pekařství jsem si koupil chléb. Po chvíli se začalo stmívat a já jsem ve vydal zpátky do hradní kuchyně.
Když jsem šel potemnělím městem začala mě bolet hlava. Zastavil jsem se a chytl se za ni.
Někdo mě popadl a hodil do uličky byli to zloděj. Když zjistili že nic nemám začali mě tlouct. Bolest hlavy a teď už celého těla byla hrozná. Podíval jsem se na ně v bolestnich křečích.
Oni začali couvat báli se a najednou jsem viděl pouze tmu.
Plagg
Pozoroval jsem jak se okolo Adriena obmotává černý kouř během chvíle se kouř který obklopil Adriena zhmotnil do podoby velké černé kočky.Adrian nebo teď spiše ta věc skočila po jednom s utočníků. Roztrhla ho v pase potom co je všechny zabyl, se začal rozhlížet okolo sebe.
Když se podíval na mě tak zavrčel a běžel pryč. V pruběhu noci zabyl skoro všechni co se mu připletli do cesty. Teda až na malou holčičku která si ho prohlížela.
Já to se strachem pozoroval. Ta holčička se ho pokusila pohladit, on ale ucukl a utekl pryč. A já letěl za ním.
Adrian
Probral jsem se ve stájích. Vyrazil jsem do kuchyně a pomohl jim s loupanim brambor a podobnými věcmi.Slyšel jsem jak si dvě ženy povídají o masakru který se stal vnoci. Prý nějaké zvíře roztrhalo na kusy osm lidí. Přežila to prý jenom malá holka která přišla o matku.
Odešel jsem do kumbalu kde jsem bydlel. „Plaggu slyšel si to to je hruza jaké zviře by mohlo takhle vraždit" Ptal jsem se ho. „To nebylo obyčejné zvíře Adriane to si byl ty" řekl plagg. Já jsem na něj beze slova zíral.
Tak je tu dalši kapitola snad se vám bude líbit.
ČTEŠ
druhá šance
FanficJmenují se Adrien Agrest tento rok mi bylo 19 let. Už 3 roky jsem známý jako černý kocour hrdina Paříže. Můj otec po tom co se ukázalo že je lišaj skončil ve vězení. Při jeho poražený jsem přišel o mou berušku.