4. Kapitola

867 24 0
                                    

Pohled Týny:
pondělí večer:
Už je večer před naším srazem s Vilémem(J). Upřímně jsem dost nervózní. Připravila jsem si jednoduchý outfit (černé tílko i legíny a kolem pasu si dám červenou flanelovou košili) a teď přemýšlím co se vůbec bude zítra dít. Chce mě vzít k lomu takže si radši zabalím plavky (dejme tomu že už je konec května). Říkala jsem si že to celé nebudu nijak hrotit, protože nevím jestli jsem na další vztach připravená. Navíc třeba chce aby jsme byli jenom kamarádi, nejspíš už má i přítelkyni. Ježiš, já  tady spekuluju o našem "vztahu" a přitom to teď může být úplně jinak. Radši už půjdu spát. Jenže když jsem si lehla zjevil se mi táta.
P: Jsi nervózní?
T: Vlastně docela jo.
P: Já věděl že mu zavoláš. Teď už jdi radši spát nebo budeš zítra unavená.
T: Dobře.

Pohled Janka:
pondělí 14:45
Cesta na statek mi trvá zhruba hodinu takže jsem vyrazil radši s rezervou. Jediný kdo ví kam jedu je Hana. Je zvláštní že jsem jí o tom ani nic neřekl a zeptala se mě sama když jsem odcházel z firmy. No.. vlastně to není tak zvláštní, ty její karty.

Pohled Týny:
S Vilémem jsme se dohodli že mě nabere kousek před statkem, protože bude lepší když nás uvidí co nejmíň lidí. Nechceme z toho dělat velký haló. Jediný kdo ví kdo si pro mě přijede je Běta, ostatním jsem řekla že mě vyzvedne kamarádka a do večera budu zpátky.
Za patnáct minut máme sraz takže už jsem radši vyrazila. Ani jsem nemusela čekat, protože Vilém(J) tam už čekal.
V: Ahoj.. tak jedem? je vidět že je taky nervózní..
T: Jasně
Zbytek cesty k lesu od kterého vede cesta k lomu jsem si tak neutrálně povídali o tom co kdo celou tu dobu dělal, ale na nějaké vážnější téma zatím nepřišla řeč.
Dojeli jsme k lesu a zbytek cesty šli pěšky.
Když jsme dorazili k lomu, sedli jsme si k vodě a po chvíli se ozval Vilém(J)
V: Víš něco bych ti potřeboval říct. Měl jsem to udělat už dávno, ale nikdy nebyla moc vhodná chvíle..  Kývla jsem ať pokračuje.
V: Já... nejsem Vilém.
T: Cože? nechápavě jsem se na něj podívala.
V: Asi bych ti to měl říct tak jak to bylo celé a kdo vlastně jsem.
T: Dobře..
V: Všechno to začalo ten den kdy jsme přijeli na statek poprvé...
Potom mi řekl jak to všechno okolo té sázky bylo. Když domluvil došlo mi že teď asi čeká na nějakou moji reakci (fakt postřeh Týno). Ale já popravdě vůbec nevěděla co mu na to mám říct...

Tak 4. Kapitola je tady. Bohužel už teď nemám žádné "předepsané kapitoly" takže nevím kdy vyjde další...
Každopádně moc děkuju za 120 přečtení. 💗

Slunečná-jak to bylo dál? Kde žijí příběhy. Začni objevovat