Slunečná-jak to bylo dál?

12. Kapitola

Pohled Týny:
Sedím u sebe (respektive u táty) v pokoji zachumlaná do deky s hrnkem kakaa a na notebooku mi hraje seriál. Vlastně ho vůbec nevnímám, jenom sedím, koukám do blba a přemýšlím.
Proč...... se to vždycky děje mně? Co je na mně tak špatného? Já chci jen hezký vtach se vzájemným pochopením a svobodou. Taky nechci aby byl řešený veřejností a když mi to konečně vychází musí se něco pokazit. Nechci znít blbě, ale já za tyhle dosavadní chyby nemohla. Nebo.... né nějak obecně. Já nejsem ten kdo někoho podvádí. A ty dvě pusy s Jankem, když jsem ještě byla se Štěpánem přece nic moc neznamenaly. No dobře.... Možná jsem taky dělala chyby, ale nikdy jsem nebyla ten kdo to rozbil definitivně...
Nikdy by mě nenapadlo že to Janek udělá. Zrovna Janek. Ten který se o mně tak dlouho snažil a já ho odmítala i když jsem věděla že k němu cítím něco víc a on byl vytrvalý a vždycky si na mě počkal, tak mě teď málem podvedl.
o měsíc později:
Pohled Týny:
Ležím na posteli s notebookem a projíždím si nezaplacené faktury a další důležité dokumenty ohledně statku, když se ozve klepání. Místo obvyklého "dále" jsem se musela zvednou a jít otevřít. Měla jsem totiž zamčeno, protože jsem se před chvílí převlékala a asi jsem zapomněla odemknout.
Otevřela jsem dveře a hádejte kdo za nimi sál...
J: Týno prosím! Nech mě ti to vysvětlit!
T: Už jsem ti řekla že ne! Co na tom nechápeš?!
Rychle jsem zabouchla dveře a radši znovu zamkla.
J: Prosím... slyšela jsem ho šeptat a dokonce jsem zaslechla že potichu brečí.
To mě dorazilo a já propukla do histerického breku. Padla jsem na postel a hlavu zabořila do polštářů.
Dneska už je to po čtvrté co sem přijel až z Prahy. Ale mně je to jedno. Je to hajzl! Ale já ho pořád moc miluju i když nemůžu.
Potřebovala jsem se nějak odreagovat takže jsem zavolala Julče, ale ta nemohla. Tak jsem brouzdala po instagramu a zobrazila se mi tam zpráva od Štěpána.
Š: Nechceš ven?
Ano začala jsem se bavit se Štěpánem. Už přestal chlastat, omluvil se mi a chová se ke mně celkem hezky... Začal mě zvát na různé akce a vždycky si na mě najde čas. I přes tu jeho péči mi na něm něco nehraje. Chodili jsme spolu od základky a proto poznám když je v několika ohledech docela falešný...
T: A víš že docela jo.
Š: Super tak ve tři v parku.
Bylo půl třetí takže jsem na sebe hodila ryfle, kroptop a černou mikču. Klasicky jsem se namalovala a do vaku hodila pár věcí. Nakonec jsem se navoněla a mohla jsem vyrazit. Ještě jsem si uvařila kafe, protože jsem byla nějaká unavená a taky jsem měla docela čas. Pak jsem hodila na Twitter status jak je život na hovno a už opravdu šla...