12. kapitola – Všechno má své ALE!
Probudila jsem se v Římě, v hotelu, v teplé posteli a se společností. Oči jsem i po probuzení nechávala zavřené a užívala si ten pocit štěstí a spokojenosti.
„Nezírej na mě," řekla jsem tiše Nateovi, protože jsem na sobě celou dobu cítila jeho pohled.
Na tváři jsem ucítila jemný dotek a to mě donutilo k úsměvu.
„Nemůžu se na tebe dívat?" zeptal se.
„Ne," odsekla jsem se smíchem a otočila se k němu zády.
„Ale no tak," ozval se Nate a dal mi lehký polibek na rameno.
„Nech toho," zasmála jsem se a přehodila přes sebe peřinu.
„Ty potvoro," zasmál se Nate a peřinu ze mě strhl.
„Zima!!!" křikla jsem, otevřela oči a vyhoupla se do sedu.
„Vidíš, že to jde," zubil se na mě Nate s mou peřinou svíranou v rukách.
Šibalsky jsem se na něj usmála a zkousla si spodní ret. Nenápadně jsem se natáhla pro polštář a pak ho po něm hodila. Hodiny tělocviku ve škole se vyplatily, protože jsem se trefila úplně přesně do jeho hlavy, kterou zdobil sexy rozcuch.
Smála jsem se, jako pominutá a Nate mě probodával naštvaným pohledem.
„No, počkej," řekl a skočil na mě. Zavalil mě svým tělem a začal mě lochtat. Smála jsem se a on se mnou, když najednou přestal.
„Co se děje?" zeptala jsem se s vážnou tváří.
„Jsi krásná," řekl a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.
„Jo, jsem prostě úžasná," zasmála jsem se a dala mu krátkou rychlou pusu.
„To bylo všechno?" zeptal se na oko uraženě.
„Ne," řekla jsem a nadzvedla hlavu, abych ho mohla políbit. On mi to ale ulehčil a sehnul se ke mě. Ruce jsem měla zapletené v jeho vlasech a on se na loktech podpíral, aby mě nezavalil. Byla to krásná chvilka, takhle spolu sami dva. Tedy dokud se neozvalo klepání na dveře.
„Kašli na to," řekl Nate, když jsem se chtěla zvednou a jít otevřít. Znovu se přisál na mé rty a já se neubránila pobavenému uchechtnutí.
„Ash, jsi tam?" ozval se za dveřmi hlas mého bratra a my dva zamrzli. Nate se ode mě pomalu odtrhl a díval se na mě se strachem v očích.
„Klid," zašeptala jsem. Nate se ze mě okamžitě převalil a začal panikařit.
„Co budeme dělat? Olly mě zabije!"
„Pšššt," zasyčela jsem na něj, „uklidni se,"
„Jo jo, jsem. Hned přijdu otevřít," křikla jsem odpověď na Ollyho a Nate na mě vytřeštil oči.
„Co blbneš?"
„Posbírej si věci," nařídila jsem mu, ale on se ani nehnul, „dělej!" zasyčela jsem a on se vzpamatoval. Posbíral si všechny věci a vyděšeně se na mě podíval.
„Pojď do koupelny a hlavně buď potichu," řekla jsem mu a zabouchla za ním dveře.
Rychle jsem přešla ke dveřím od pokoje a otevřela je.
„Děje se něco?" zeptala jsem se s hraným úsměvem na rtech.
„Ne to ne, já jen jestli jsi neviděla Natea?" zeptal se Olly a nakukoval mi přes rameno do pokoje.
