13. kapitola - Minulost bolí!
„Myslím, že mi máte co vysvětlovat," řekl chladně Olly a očima propaloval naše spojené ruce. Tvář mu zarudla vzteky a pěsti měl zatnuté tak pevně, až mu bělely klouby.
„Uklidni se," řekl Nate a stoupl si ochranitelsky přede mě. Naše prsty se v tu chvíli rozpojily a já se cítila ohroženě a veškerá odvaha ze mě během vteřiny vyprchala.
„S tebou nemluvím," odsekl Olly a nespouštěl ze mě zrak.
„Pojď dál, ať tu neděláme divadlo," řekla jsem pevným a chladným hlasem, až jsem samu sebe překvapila.
Brácha beze slova vešel do mého pokoje a já za ním zavřela dveře. Nate na mě házel znepokojivé pohledy, které jasně dávaly najevo, že má srdce až v kalhotách.
Naštvaně jsem protočila panenky a raději se spoléhala sama na sebe, na což už jsem byla zvyklá. Otočila jsem se k Ollymu, který stál u mé postele a nespouštěl ze mě oči.
„Tak?" pozvedl obočí a čekal na mé vysvětlení.
„Hele, nejdřív se ukldini jo?!" zhluboka jsem se nadechla a spustila, „předpokládám, že jsi četl ten článek?" zeptala jsem se a Olly jen stroze přikývl hlavou.
Frustrovaně jsem rozhodila rukama a ztraceně zakroutila hlavou.
„Vlastně ani nevím, co ti mám říct. Je to můj život, můj kluk a tobě do toho absolutně nic není," propichovala jsem ho ukazováčkem a adrenalin mi proudil žilami.
„Tak nic není, jo? Ten tvůj kluk hraje v MÉ kapele a ty jsi ještě pořád MOJE sestra. Takže promiň, že se o tebe zajímám, když nikoho jiného už nemáme,"
„Nevytahuj sem rodinu. To že nemáme rodiče neznamená, že se ke mně budeš chovat tak přehnaně ochranitelsky. Doteď jsem se chovala špatně, vážně hodně špatně ale to teď chci změnit. Chci, aby se vrátilo mé staré já a to všechno hlavně díky Nateovi. Ty vlastně ani nevíš, proč jsem taková byla. Nic nevíš!! Takže nemáš právo mi mluvit do života," skoro jsem křičela a hlas mi rozčilením přeskakoval. Nate mě zamyšleně a zároveň smutně sledoval, ale já se snažila soustředit pouze na Ollyho.
Před očima mi probíhalo všechno, co jsem zažila. Všechen ten strach, odvaha, zklamání, bolest.
Olly se neměl k tomu něco říct a jen na mě zíral s lehce pootevřenými ústy. Mé oči byly zalité slzami, a když už jsem se do mé řeči tak dala, tak jsem se odhodlala ji dokončit.
„Já prostě s Nateem budu a je mi jedno, jestli to bude znamenat, že tě ztratím. Protože ty ani nevíš, co všechno mi tvoje sobectví způsobilo," rozbrečela jsem se a Ollymu z oka vypadla jedna jediná slza podobající se perle.
„Ashley," vydechl překvapeně Nate a chytil mě za ruku. Propletl si se mnou prsty a udiveně na mě zíral s vyděšenýma očima.
„Co jsem ti provedl?" zeptal se Olly ublíženě, naštvaně, překvapeně. Jeho oči byly ztracené a nechápavé. Z pusy jsem vypustila něco, co se nikdy nemělo dostat ven. Nikdy to nikdo neměl zjistit, nikdy nikdo neměl vědět, že jsem na bratra nepředstavitelně naštvaná.
„Ashley," vyhrkl Olly, když jsem tvrdohlavě mlčela. Pevně jsem stiskla čelist a rozhodla se pokračovat v mlčení. Slzy mi smáčely tváře a oba muži v místnosti na mě překvapeně hleděli.
Cítila jsem, jak mi Nate pevně stiskl dlaň a otočila se na něj.
„Řekni něco," řekl tiše, ale stále tak abych ho slyšela. Na pár vteřin jsem zavřela oči a před tím, než jsem je znovu otevřela, jsem se musela zhluboka nadechnout.
